Bitva o bydlení: Když z vás vaši zvířecí miláčci činí nežádoucí nájemníky

Se psem vás neubytuji!

Právní poradny mají zkušenosti s nešťastnými majiteli pejska či kočky, kteří byli při hledání nájmu opakovaně odmítnuti, právě kvůli domácímu mazlíčkovi. Co vše si pronajímatel může dovolit? To vše jasně definuje občanský zákoník.

Zakázat zvíře v bytě lze, ale za jasných podmínek

Pronajímatelé se rádi odkazují na fráze typu „mám to v nájemní smlouvě, když to nepodepíšete, najde se jiný nájemník“. Občas se dokonce odkazuje i na zmíněný občanský zákoník, v němž je opravdu napsána věta, že: „…nájemce užívá byt řádně v souladu s nájemní smlouvou…“. Jenže do smlouvy lze uvést jen to, co není v rozporu s ostatními paragrafy. Chov zvířat popisuje § 2258, kde je jasně uvedeno: „…nájemce má právo chovat v bytě zvíře, nepůsobí-li chov pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu obtíže nepřiměřené poměrům v domě…“.

Mnohoznačný výklad zákona

Problém je bohužel v tom, co si představit pod nepřiměřenými obtížemi. Určitě nikomu nebude vadit jedna či dvě kočičky, které do společné popelnice přispívají sáčkem s použitým kočkolitem. Horší to už může být se psem. Časově zaneprázdněný páníček jej nechá mnoho hodin doma samotného a nešťastný pejsek vyje a naříká. A to už může sousedům, či vlastníkovi nemovitosti rázem vadit. Ideálním řešením je samozřejmě oboustranná dohoda. Pokud k ní ale nedojde, nezbývá než se obrátit na soud.

Jak řešit loužičky ve výtahu?

I na takovouto banalitu občanský zákoník pamatuje. Ve výše zmiňovaném paragrafu se také píše, že: „…vyvolá-li chov zvířete potřebu zvýšených nákladů na údržbu společných částí domu, nahradí nájemce tyto náklady pronajímateli…“. Jinými slovy, pokud mazlíček udělá škodu v domě vně pronajímaného bytu, tak i toto lze řešit dohodou a úpravou nájemní smlouvy, například zvýšením nájemného.

Zvíře nemám, ale chci si ho koupit

Totéž samozřejmě platí i pro pořízení nového domácího zvířete. Zatouží-li tedy nájemce například po jezevčíkovi, nemůže mu to pronajímatel zakázat, aniž by se mohl odvolat na občanský zákoník. Prostě dokud zvířátko „nezlobí“, je vše v naprostém pořádku.

Zvířata a podnikání

Normálního nájemce asi nenapadne, aby si v pronajatém bytě zřídil chovnou stanici pejsků s průkazem původu. Ale může si nájemce udělat živnost založenou třeba na chovu akvarijních rybiček, chovaných doma v bytě? Ano, i to je možné, pokud se dodrží litera zákona. Nájemce může v bytě i podnikat, nezpůsobí-li to pro byt či dům zvýšené zatížení. A pokud by se komerční chov projevil třeba na zvýšené spotřebě energií či vody, tak se to dá snadno řešit změnou záloh.

Poslední slovo má pronajímatel

Vlastníci bytů však nejsou úplně bezbranní – přece jen oni si mohou vybrat, koho si do svého bytu vezmou, navíc smlouvy se zpravidla píší na dobu určitou, takže kdyby došlo k nějakým neřešitelným problémům, vždy je tu varianta smlouvu příště neprodloužit. Také je možné nastavit o něco vyšší úvodní kauci, ze které by se případné maléry s mazlíčky hradily. Zkrátka vše je o komunikaci, důvěře, a především oboustranném férovém přístupu.