Máte doma starou cukřenku? Pro sběratele jsou terno a platí až 8 000 Kč
Kdo by si nepamatoval ty nedělní návštěvy u babičky? Na stole vyšívaný ubrus, voňavá káva, koláč s tvarohem a uprostřed všeho porcelánová cukřenka s drobným víčkem, které při každém zvednutí tiše cinklo. Nikoho z nás tehdy ani nenapadlo, že ta nenápadná nádobka může být jednou cennější než celý nábytek v obýváku. Možná ji máte dodnes na chalupě, v zapomenuté kredenci nebo v krabici na půdě, zabalenou do novin ze sedmdesátých let.
V dobách ČSSR zdobily české kuchyně tisíce sériově vyráběných kousků z národních podniků. Thun, Epiag nebo Ditmar Urbach dodávaly na stoly poctivé, hezké a levné nádobí. Tehdy stála taková cukřenka pár korun československých a dnes se na bazarech prodává za desítky až stovky korun. Jenže mezi všedními kousky se občas schová ten pravý klenot, který se do rodiny dostal jako svatební dar, dědictví po prarodičích nebo dovezený poklad z prvorepublikových časů.
Pro sběratele je to svatý grál. Nejvýznamnější kapitolu historie luxusního porcelánu totiž napsala německá manufaktura Meissen, založená roku 1710 na hradě Albrechtsburg. Míšeňský porcelán se stal synonymem pro eleganci, ruční malbu a řemeslné zpracování, které obdivoval celý svět. Do českých domácností se dostával jako vzácný dovoz a lidé si ho opatrovali jako rodinné stříbro. Vytahoval se jen o svátcích a po použití se myl ručně, s úctou a v teplé vodě.
Jak poznat originál: otočte ji a podívejte se na dno
Rozhodující detail najdete na spodní straně. Je to ručně malovaná modrá značka dvou zkřížených mečů pod glazurou, nejstarší nepřetržitě používaná ochranná známka v Evropě. Pozor však na kopie. Padělatelé a napodobitelé značku používali už dávno a běžná sériová výroba si občas vypůjčila podobný vzhled. Originál poznáte podle jemné kresby, ostré linie značky a hladké, hřejivé glazury, která se v ruce chová jinak než levnější porcelán.
Zásadní je také kompletnost. Cukřenka musí mít původní víčko a nesmí být otlučená, prasklá ani slepená. Jak uvádí sběratelský portál Czechantik: „Rozptyl cen mezi zdánlivě podobnými kusy porcelánu je obrovský. Lidé si pletou historický míšeňský porcelán se sériovou československou produkcí. O vysoké ceně rozhoduje souhra více faktorů najednou: renomovaná manufaktura, přesná datace, ruční malba, neopotřebované zlacení a především kompletnost a nepoškozený stav. Chybí-li jediný dílek, například víčko, cena se okamžitě sesouvá na zlomkové hodnoty.“ Odborníci z aukčních domů to vidí denně: jediný chybějící dílek dokáže cenu srazit na zlomek.
Kolik může stát kus z babiččiny kredence
Zatímco běžné československé retro cukřenky ze sedmdesátých a osmdesátých let se pohybují v řádu desítek až stovek korun, nepoškozený míšeňský originál s víkem z první poloviny 20. století se na aukčních portálech obvykle prodává za 1 500 až 8 000 Kč. Výjimečné kusy se starou ruční malbou a poctivým zlacením mohou jít i výš. A to mluvíme jen o jediné drobné nádobce, která dřív stála na stole vedle kávových hrnků a nikoho nenapadlo ji schovávat.
Možná se vám nad tou představou zlepšila nálada. A právem. Každý takový nález je malé dobrodružství, kdy se vzpomínka na dětství najednou změní v hmatatelnou hodnotu. Stačí otevřít kredenc, opatrně sundat kus po kuse a podívat se, co se skrývá pod nimi.
Zkušenost, kterou potvrzují i sběratelé, popsal jeden z diskutujících na portálu Aukro: „Prohledal jsem celou kredenc po babičce a našel tři cukřenky. Dvě byly obyčejná sériovka z osmdesátých let, ale třetí měla na dně modré meče. Vydražila se za 5 000 korun a já měl radost jako malý.“ Podle prodaných aukcí na Aukru se podobné příběhy opakují a kupci si za kvalitní kusy rádi připlatí. Proto než další krabici odnesete do sběrného dvora, otočte každý kousek a mrkněte na značení. Kdo ví, jaký poklad vám zrovna cinká v ruce. A jaká vzpomínka se k vaší babiččině cukřence váže vám?
