Češi strhávají závěsy nad vanou. Kupují praktickou alternativu, která pozvedne koupelnu na vyšší úroveň
Mokrý igelit, který se lepí na kůži, vybledlé vzory a pocit, že koupelna vypadá spíš jako provizorium než místo k odpočinku. Přesně tohle vede řadu lidí k tomu, aby sprchový závěs po letech vyřadili. Koupelna totiž dávno není jen zastávkou před odchodem do práce. Stává se malým útočištěm, kde chceme na chvíli vypnout.
Proč závěs přestává stačit
Na chalupě nebo chatě si závěs své místo drží. Je levný, po ruce a při správné velikosti zabrání tomu, aby voda skončila na podlaze. Jakmile ale jde o útulnost a styl, příliš toho nenabídne. Materiál po čase ztrácí vzhled a celkový dojem z interiéru spíš snižuje, než zvyšuje.
Majitelé prostornějších koupelen navíc stále častěji volí volně stojící vanu. Ta se stává dominantou místnosti a obyčejná clona na tyči k ní prostě nepasuje. Hledá se proto řešení s osobitostí, které zároveň zajistí trochu klidu a soukromí.
Nejde přitom jen o vzhled. V rušné domácnosti se snadno stane, že si chcete užít horkou lázeň, zatímco někdo další potřebuje do koupelny umýt si ruce nebo si vyčistit zuby. Právě tady se ukazuje, co by měl nový doplněk umět.
Odpověď z dávné Číny: skládací paraván
Řešením je mobilní skládací paraván. Zní to nečekaně, ale nejde o módní výstřelek. Zástěny se objevily ve starověké Číně před více než dvěma tisíci lety a říkalo se jim pching-feng, tedy doslova štít proti větru. Chránily obyvatele před průvanem.
Zprvu to byly těžké dřevěné desky na pevných nožkách. Zlom přišel zhruba ve druhém století před naším letopočtem, kdy se díly začaly spojovat koženými pásky. Vznikla lehká přenosná konstrukce, se kterou šlo snadno hýbat. Největší obliby dosáhla za dynastie Chan (206 př. n. l. až 220 n. l.), kdy si ji oblíbili císaři i jejich dvůr. Z praktické zábrany se tak stal ceněný umělecký předmět spojený s klidem, rozjímáním a diskrétností.
V koupelně dnes paraván nabízí hned několik výhod. Nenahrazuje sice pevnou skleněnou zástěnu proti stříkající vodě, jeho silnou stránkou je jiná věc: soukromí. Vytvoří oddělenou intimní zónu, kde vás nikdo neruší, a místnost přestane působit jako neosobní hygienické zázemí. Dobře poslouží u volně stojící vany, ale i u té přistavené ke stěně.
Druhým plusem je flexibilita. Zástěna u vany je přivrtaná ke zdi a závěs visí na tyči, kterou nesundáte. Paraván postavíte, kam potřebujete. Když chcete místnost provzdušnit, složíte ho a opřete do rohu. Případně ho přenesete do ložnice nebo obýváku a opticky jím rozdělíte prostor.
Nabízí se i vlastní výroba. Zástěny seženete za rozumné peníze v obchodech, ale originál zvládnete doma. Stačí několik dřevěných rámů a kovové panty. U výplně se fantazii meze nekladou:
- ručně pletené macramé pro lehkost a bohémský styl
- plné dřevěné desky s vyřezávaným vzorem
- omyvatelná tapeta nalepená na rám; napnutá dekorativní látka
- staré okenice, které po obroušení a spojení panty získají vintage ráz
Při výrobě je zásadní voděodolný nátěr všech dřevěných částí, aby materiál zvládal vlhko. Dobrou volbou jsou i dřeviny, které vlhkost snášejí přirozeně, třeba bambus nebo teak. Textilní výplně, například macramé, se vyplatí impregnovat, aby se v nich nezabydlela plíseň ani pachy.
Starý nápad, nový rituál
Paraván spojuje historii s dnešním životním stylem. Do koupelny přináší klidnou atmosféru, pocit luxusu a variabilitu, díky níž se běžná večerní hygiena snadno změní v soukromý rituál. Vyměnili byste svůj závěs za něco takového?
