Tuhle drobnou pomůcku používali naši dědové denně. Dnes ji sběratelé vykupují za 10 000 Kč
Kdo by si nepamatoval šuplík v dědečkově psacím stole? Ten, ve kterém se mezi propiskami, klíči od neznámých zámků a vybledlými fotografiemi tajně leskla těžká kovová krabička. Stačilo stisknout malé tlačítko a ozvalo se jemné cvaknutí, které se člověku vrylo do paměti stejně jako vůně babiččina nedělního koláče. Možná ji máte dodnes na chalupě, v krabici s drobnostmi po prarodičích. Je to stříbrná tabatěrka, pouzdro na cigarety, které bývalo nezbytnou výbavou každého pána s ambicemi. Dnes je z ní sběratelské lákadlo.
Doplněk, který patřil k gentlemanovi jako klobouk
V době první republiky se u kávy v salonech a na plesech vytáhla z vnitřní kapsy saka lesklá tabatěrka a v tu chvíli bylo jasné, kdo je pánem večera. Uvnitř pod pružnými pásky ležely srovnané cigarety a víčko často halila hřejivá vrstva pozlacení. Mnohé kousky nesly monogram majitele nebo věnování od milované osoby. Tehdy stál takový kousek měsíční plat úředníka. Pak přišla válka, komunistický režim a doba šedých dní. Tabatěrky ale přežily v zásuvkách, šperkovnicích i kapsách starých kabátů, ukryté před světem jako malé rodinné tajemství.
Řemeslo, které přežilo sto let
Zlatá éra těchto drobných skvostů spadá do období secese a hlavně Art Deca ve 20. a 30. letech 20. století. Vznikaly v dílnách místních zlatníků, ale i u známých výrobců. Zdobily se ručním rytím, precizním gilošováním, geometrickými vzory typickými pro svou dobu a někdy i vsazenými kameny. Víčko dosedalo s přesností hodinářského stroje a po sto letech často drží stejně pevně jako první den. Pro sběratele je to svatý grál osobního stylu, předmět, který se pyšní příběhem i řemeslnou poctivostí.
Jak poznat pravé stříbro od obyčejného plechu
Vezměte lupu a podívejte se na vnitřní stranu víčka nebo na okraj krabičky. Hledejte drobnou rytou nebo raženou puncovní značku, třeba s číslem 800, 835 nebo 925. Právě ona rozhoduje, zda držíte stříbro, nebo pouze pochromovaný kov či alpaku. Poctivý kus bývá nápadně těžký, často mezi 80 až 180 gramy. Alpakové pouzdro je sice krásná vzpomínka, ale v antikvariátu za něj dostanete v řádu stokorun.
Jak pro sběratelský web Asociace starožitníků ČR uvádí znalec starožitností a drahých kovů: „Základem ocenění stříbrného předmětu je vždy platná puncovní značka a hmotnost. U tabatěrek z období Art Deco hraje roli zachovalost otvíracího mechanismu, absence promáčklin a stav vnitřního zlacení. Pokud předmět nepochází ze slavné dílny, odvíjí se cena z velké části od aktuální ceny stříbra.“
Kolik dnes stojí vzpomínka na dědečka
Běžná puncovaná tabatěrka ze stříbra z dvacátých let se prodává zhruba za 3 500 až 8 500 Kč. Pokud ale kousek zdobí podpis uznávané dílny, vzácné smaltování nebo zajímavá provenience, může cena vystoupat na desetitisíce korun. Tehdy stála pár korun československých, dnes se o ni přetahují sběratelé z celé Evropy. Stačí tedy přehrabat zásuvku, kterou jste možná roky neotevřeli.
Na realismus ale nezapomeňte. Jak v diskusi na Aukru poznamenal jeden ze sběratelů: „Lidé si podle článků myslí, že na půdě našli poklad za desítky tisíc. Pak přijdou do starožitnictví a zjistí, že mají obyčejnou alpaku, za kterou nikdo nedá ani pětistovku.“ Přesto stojí za to to zkusit. I když v krabičce nebude jmění, bude v ní kus rodinné historie, který se nedá spočítat v korunách.
Máte i vy doma po prarodičích takovou krabičku? Otevřete ji, zvedněte ji k oknu a podívejte se na značku. Třeba vás čeká nejkrásnější překvapení tohoto roku. A pokud ano, podělte se s námi o svůj příběh v diskusi.
