Máte staré lžičky po babičce. Mohou mít cenu až 10 000 Kč. Poznáte to podle malé značky
Kdo by si nepamatoval ten slavnostní okamžik? Babička se pomalu vydala k sekretáři v obýváku, vytáhla těžkou krabičku vyloženou saténem a na ubrus s vyšívaným okrajem položila stříbrné lžičky. Používaly se na Vánoce, na narozeniny, a když přijela návštěva z Prahy. Po zbytek roku ležely v šeru šuplíku a nikdo si je nesměl půjčit ani na zamíchání kafe. Možná je máte dodnes na chalupě, zabalené v pohlednici nebo v utěrce, a ani netušíte, jaký příběh nesou. Tehdy to byl dar ke svatbě nebo ke křtinám. Dnes je to artikl, o který se na aukcích přetahují sběratelé z celé střední Evropy.
Řemeslo, které přežilo monarchii i železnou oponu
Stříbrné příbory a lžičky mají u nás dlouhou tradici. Vznikaly v časech Rakouska-Uherska, v prvorepublikových dílnách i v poválečných továrnách. Jména jako Klinkosch, Berndorf nebo Sandrik dodnes znějí sběratelům jako pozvánka do světa elegance. Zlatníci zdobili rukojeti jemným rytím, pečlivě vyvažovali proporce a každý kus dotáhli do dokonalého lesku. Takové lžičky nebyly jen náčiním, byly to rodinné klenoty, které se dědily z ruky do ruky. Pro sběratele je pak takový nález trochu jako svatý grál: kousek historie, který se dá držet v dlani, a ještě se v něm zrcadlí vaše vlastní tvář.
Jak poznat, co vlastně držíte v ruce
Vezměte lupu a otočte lžičku rukojetí k oknu. Celé tajemství se ukrývá v puncovní značce. Na kusech z Rakouska-Uherska se často objevuje hlava Diany s číslicí, která prozrazuje ryzost, například 800/1000. Pro první republiku je typický trojúhelník s trojvrším a dvojkřížem, zatímco poválečné kousky nesou hlavu zajíce nebo kamzíka. Vedle státního puncu hledejte i značku výrobce a údaj o ryzosti, třeba 800, 835 nebo 925. Naopak nápisy ALPAKA, ALPACCA nebo číslo 90 napovídají, že jde o postříbřený obecný kov a poklad se nekoná.
Odborníci z Puncovního úřadu a Asociace starožitníků v tomto směru radí jasně: „Nejdůležitější je naučit se odlišit státní puncovní značku od značky výrobce a značení postříbřeného kovu. Skutečnou hodnotu nad rámec ceny samotného kovu určuje kombinace státního puncu, ryzosti, zachovalosti a mistrovské značky konkrétního zlatníka.“ Jinými slovy: jedna drobná značka na rukojeti může rozhodnout, jestli držíte obyčejný kus, nebo sběratelský skvost. A právě v tom je to dobrodružství.
Kolik to dnes vynese
Postříbřená sada z alpaky se pohybuje zhruba kolem 150 až 300 korun. Jenže masivní stříbro je jiný příběh. Šestidílná sada kávových lžiček o váze okolo 110 gramů dnes dosáhne přibližně 2 000 až 4 500 Kč. Těžké jídelní soupravy, ručně zlacené kousky se smaltem nebo práce věhlasných dílen pak snadno přeskočí 10 000 Kč a u opravdových vzácností se částky šplhají výrazně výš. Tehdy stála sada pár korun československých a po desetiletích v šuplíku se z ní stal malý majetek, který se klidně vyrovná dovolené pro celou rodinu.
Realita sběratelského trhu ale není vždy pohádka. Jeden ze sběratelů v diskusi na portálu Sběratel.com to shrnul slovy: „Lidé si po přečtení senzačních článků myslí, že když najdou na půdě staré lžičky s razítkem, zbohatnou. Pak přijdou do výkupu a zjistí, že je to jen postříbřená alpaka, nebo obyčejné osmistovkové stříbro s cenou podle váhy kovu.“ Jeho slova stojí za to vzít vážně. Radost z nálezu je ale tak jako tak k nezaplacení, protože každá ověřená značka je malé vítězství detektiva v županu.
Pokud uvažujete o prodeji, zkuste specializované aukční domy nebo osvědčené portály jako Aukro, kde se schází zkušení sběratelé a ceny se tvoří podle skutečné poptávky. Nejdřív ale otevřete šuplík, vytáhněte krabičku po babičce a podívejte se na zadní stranu rukojeti. Možná tam najdete víc než jen vzpomínku. Našli jste při úklidu také takový poklad, nebo vaše lžičky dál slouží při svátečních příležitostech?
