Sociální sítě jsou dobrý sluha, ale špatný pán. Proč nám mohou způsobit deprese?
Proč nás sociální sítě ničí
Psychologové se zaobírají novým fenoménem: Jsou jím sociální sítě. Právě ty mají výrazný vliv na naši psychiku. A kupodivu se to netýká jen teenagerů, kteří jsou obecně na porovnávání s vrstevníky velmi citliví, neboť si své místo v životě teprve hledají.
I u dospělých uživatelů mohou sociální sítě vyvolávat deprese. Obraz na nich prezentovaný je totiž značně zidealizovaný. Jen málokdo totiž otevřeně předvádí na sociální síti své neúspěchy a osobní pády, které ovšem k životu patří. Odvozovat vlastní hodnotu od druhých je tak doslova cestou do záhuby.
Další úskalí sociálních sítí spočívá v tom, kolik času na nich trávíme. Jsou zkrátka prudce návykové a berou nám mnoho času, ačkoli v nás vzbuzují pocity smutku. Pakliže se nám na nich naopak daří a dostáváme „lajky“, příjemným způsobem to nabuzuje naše ego, ale současně je tím těžší je vypnout.
Jak se vypořádat s pocity méněcennosti
Sociální sítě jsou neodmyslitelnou součástí vašich životů a asi nikdo po vás tak nemůže chtít jejich důslednou ignoraci. Stačí si ovšem uvědomit, že to, co na nich vidíme a po čem rovněž toužíme, vzniklo v reálném životě.
Prohlížením cizích fotografií se nedopracujete k vysněné postavě nebo novému automobilu. Berte sociální sítě jako inspirační zdroj pro něco, co můžete sami vytvořit.
Psychologové konstatují, že nejlepší zbraní proti pocitu méněcennosti z toho, že váš život není tak dokonalý, jak to vypadá z Instagramu ostatních, je vlastní kreativita. Pokud se vám podaří něco reálného dokázat, přinese vám to opravdové vnitřní uspokojení.
Dobu strávenou na sociálních sítích je současně nutné trochu omezit. Máte-li po opuštění svého Facebooku skličující pocit, je na místě si dopřát „digitální detox“.
