Jak velká prsa zvyšují riziko migrén? Vědci došli k nečekanému závěru
Představte si, že vás hlava bolí polovinu měsíce. Berete prášky, chodíte na masáže, ale úleva nepřichází. Lékař pokrčí rameny a konstatuje, že máte ztuhlou šíji. Přesně takový příběh zná řada žen, a právě on přivedl americké vědce k otázce, kterou si dosud kladl jen málokdo.
Když krk nese víc, než unese
Tým pod vedením Dr. Kristyn Pocock z Wake Forest University School of Medicine prošel zdravotní záznamy téměř 700 žen. Zajímalo ho, zda s chronickými bolestmi hlavy nesouvisí fyzická zátěž, kterou tělo nese dlouhodobě a každý den. Výsledky publikoval odborný časopis Headache.
Aby se vyloučily jiné vlivy, vědci data pečlivě očistili. Zohlednili věk pacientek, deprese a úzkosti i index tělesné hmotnosti. Souvislost přesto nezmizela. Chronická migréna, tedy bolest hlavy trvající nejméně 15 dní v měsíci, se objevovala výrazně častěji u jedné konkrétní skupiny. Podle dodatečných údajů šlo o analýzu záznamů neurologických klinik spojených se Stanford Medical Center z let 2017 až 2024.
Potíže přitom nekončily u hlavy. U sledovaných žen se hromadily i další problémy, které spolu zdánlivě nesouvisejí:
- Bolest krční páteře se vyskytovala až dvakrát častěji.
- Skřípnuté nervy v krku (cervikální radikulopatie) hrozily více než dvakrát častěji.
- Spánková apnoe, tedy zástavy dechu za spánku, byla častější o 54 %.
- Zvýšený byl i výskyt okcipitální neuralgie, tedy bolestivého dráždění týlních nervů.
Lékaři vysvětlují, že za tím stojí hned několik mechanismů. První je čistě fyzikální. Stálá váha táhne trup dopředu a svaly krku, ramen a horní části zad jsou neustále napjaté. Tento tlak dráždí nervové dráhy v krční páteři, a právě takové dráždění může nastartovat plnohodnotný záchvat.
Druhý mechanismus se odehrává hlouběji v těle. Tuková tkáň není pouhá zásobárna energie, chová se jako aktivní orgán. Ve větším množství produkuje hormony a zánětlivé látky, které zvyšují citlivost nervové soustavy na bolest. Nervy pak reagují i na podněty, jež by jinak odezněly bez povšimnutí.
Odpověď v dekoltu: makromastie a čísla, která překvapí
Teď již můžeme prozradit, o jakou souvislost jde. Žena s výrazně velkým poprsím, odborně makromastií, má o 40 % vyšší pravděpodobnost, že se u ní rozvine chronická migréna. V analyzovaném vzorku jí trpělo téměř 48 % žen s makromastií, zatímco v kontrolní skupině bez nadměrného poprsí to bylo 32 %.
Zásadní je i další zjištění z ordinací. Pacientka s bohatým dekoltem, která si stěžuje na bolesti hlavy, často dostane automaticky nálepku tenzní bolesti hlavy způsobené ztuhlou šíjí. Na první pohled to dává smysl, jenže oba stavy se léčí zcela odlišně.
Tenzní potíže obvykle zmírní fyzioterapie, teplo, masáže nebo léky na uvolnění svalů. Migréna je ale komplexní neurologické onemocnění, které vyžaduje léčbu cílenou na nervový systém, například triptany nebo moderní preventivní terapii. Když se problém zjednoduší na namožené svaly, žena může roky zůstat bez účinné pomoci.
Data přitom ukazují i světlejší stránku. U žen, které podstoupily chirurgické zmenšení poprsí (redukční mamoplastiku), došlo k výraznému poklesu četnosti i síly migrén. Efekt nebyl jen krátkodobým pooperačním jevem, přetrval déle než rok. Krční páteř a přetížené nervy se zbavily zátěže a mohly se dlouhodobě zregenerovat.
Co s tím, když operace nepřipadá v úvahu
Zákrok není jedinou cestou ani volbou pro každého. Pro ženy, které ho nechtějí nebo nemohou podstoupit, existuje konzervativní přístup. Základem je pevná, kvalitní a dobře padnoucí podpůrná podprsenka, která rozloží váhu na celá záda a uleví ramenům. K tomu patří cílená fyzioterapie zaměřená na posílení hlubokého stabilizačního systému a uvolnění krku.
Pokud vás tedy pravidelně sužují ochromující bolesti hlavy a máte větší poprsí, nespokojte se jen s běžnými prášky. Rozumným krokem je návštěva neurologa a otevřený rozhovor o tom, zda nejde o přehlíženou a nesprávně léčenou migrénu. Správná diagnóza bývá prvním krokem ke dnům bez bolesti. A nezasloužila by si podobná tělesná souvislost víc pozornosti i v běžných ordinacích?
