Martin přijede letos na bílém koni dříve. Meteorologové určili přesné datum
Podzim pomalu předává žezlo zimě a pohled do meteorologických map naznačuje, že letošní nástup chladného počasí může být podstatně svižnější, než na co jsme byli zvyklí v posledních letech. Dlouhodobé klimatické statistiky sice obvykle uvádějí, že se první sněhové vločky v nižších polohách objevují teprve v samotném závěru listopadu, letošní atmosféra má však podle všeho jiné plány.
Výpočty numerických předpovědních modelů totiž naznačují, že by se sněhové srážky mohly do poloh s nadmořskou výškou kolem 500 metrů nad mořem podívat přibližně o dva týdny dříve. Tradiční lidová moudrost, která spojuje svátek svatého Martina s příjezdem na bílém koni, by se tak po delší době mohla dočkat svého reálného naplnění.
Výrazný pokles teplot už začátkem listopadu
Zlom v povětrnostní situaci nastává prakticky hned zkraje měsíce. Už od pondělí 2. listopadu začnou denní maxima znatelně klesat. Současné hodnoty, které se ještě drží na příjemných deseti stupních Celsia, postupně ustoupí chladnějšímu proudění. Teploty nejprve klesnou na sedm stupňů a v dalších dnech spadnou až ke čtyřem stupňům Celsia.
Změnu pocítíme především v nočních a ranních hodinách, kdy rtuť teploměru zamíří pod bod mrazu, což s sebou přinese ranní přízemní mrazíky a nutnost vytáhnout zimní kabáty i škrabky na auta. Během následujících dnů nás nicméně nečeká pouze ponuré šero.
Obloha se přechodně vyčistí a v úterý a ve středu převládne na většině území jasné až polojasné nebe, říkají odborníci z portálu Meteopress.
Chladné a jasné noci však zemský povrch ještě více prochladí a připraví půdu pro to, co přijde v dalším vývoji.
Sníh dorazí i do nižších poloh
Klíčový moment by měl nastat kolem poloviny listopadu, kdy se očekává výraznější zlom provázený sněžením. Zásadní je, že tentokrát nepůjde pouze o horské hřebeny, kde se sníh v této části roku bere jako samozřejmost. Podle skupiny Meteo včasné varování naznačují aktuální matematické modely tvorbu souvislé bílé pokrývky i v nižších polohách a otevřené krajině mimo horské celky.
K podobným závěrům docházejí také předpovědní mapy britských meteorologů. Z jejich analýz vyplývá, že by na většině našeho území mohl napadnout alespoň jeden centimetr sněhu. Zvláště zajímavá situace se pak rýsuje pro severovýchod republiky.
Na většině plochy Moravskoslezského kraje by totiž vrstva nového sněhu mohla dosáhnout až patnácti centimetrů, což by už v polovině listopadu znamenalo poměrně citelnou zimní epizodu se vším, co k ní patří.
Za vším stojí polární vzduch
Za tímto náhlým vpádem zimy stojí dynamické procesy ve vyšších vrstvách atmosféry. Hlavní příčinou očekávaného propadu teplot je totiž možný příliv polárního vzduchu, který by mohl proniknout z arktických oblastí přímo do středoevropského prostoru. Takto razantní vpád studené vzduchové hmoty s sebou obvykle přináší teploty, jež jsou pro tuto část Evropy a dané kalendářní období dosti nezvyklé a hluboko pod dlouhodobým normálem.
Meteorologové však zároveň zachovávají profesionální střízlivost a upozorňují, že se v současnosti díváme na první střednědobé výstupy modelů. Atmosférické proudění se v horizontu několika týdnů neustále vyvíjí a jednotlivé běhy výpočtů se budou ještě zpřesňovat.
Pokud se ale stávající trendy udrží, řidiči by rozhodně neměli otálet s přezouváním pneumatik a všichni milovníci zimní krajiny se mohou těšit na předčasný pozdrav nadcházející sezóny.
