Tuhle blbinku měli za Husáka doma úplně všichni. Teď ji sběratelé vykupují za 5 000 Kč/kus
Kdo by si nepamatoval ten okamžik, kdy se pod stromečkem objevila hračka, o které jste snili celé měsíce? V poválečném Československu nebylo hraček nazbyt a každý kousek se opatroval jako oko v hlavě. Možná ho máte dodnes na chalupě, v krabici po prarodičích nebo na dně dědečkovy půdy. Nenápadný, tmavý, elegantně tvarovaný automobil o délce přibližně 22 centimetrů. Je to bakelitová Škoda 1200 Sedan z produkce národního podniku Technoplast Chropyně a pro sběratele je to dnes svatý grál rané poválečné éry.
Miniatura, která kopírovala legendu z Mladé Boleslavi
Velký vzor, Škoda 1200, sjížděl z linek mladoboleslavské automobilky v letech 1952 až 1956. Jeho oblé křivky z něj udělaly jeden z nejkrásnějších československých vozů své doby. A právě tyto křivky dokázali tvůrci přenést do malého měřítka s překvapivou precizností. Autíčko věrně opakuje tvar karoserie, kapoty i blatníků, takže když ho dnes vezmete do ruky, držíte kousek velké historie, který se vešel dítěti do dlaní.
Pro tehdejší kluky a holky to byl naprostý vrchol touhy. Tehdy stál pár korun československých, dnes se o něj přetahují sběratelé z celé střední Evropy. Hračka přitom nebyla běžnou záležitostí pro každého. Nabídka v obchodech byla omezená a výroba lisovaných modelů byla na svou dobu technicky náročná.
Chropyňský Technoplast: české řemeslo s duší
Autíčko vzniklo v Technoplastu Chropyně, kde se v padesátých letech lisovaly modely ze speciálního tvrzeného bakelitu. Byla to doba Klementa Gottwalda a Antonína Zápotockého, doba plná nedostatku, a přesto vznikaly věci, které dodnes okouzlují dokonalými detaily. Bakelit, jeden z prvních skutečných plastů, měl své kouzlo. Je těžší než pozdější plasty, příjemně chladí v ruce a má specifický lesk, který se nedá zaměnit.
Právě tenhle materiál je ale zároveň slabinou. Bakelit je křehký a ví to každý, kdo kdy viděl, jak se hračka rozletěla po dlaždicích. Proto se dnes dochovalo tak málo zachovalých kousků a proto jsou tak ceněné.
Jak poznat, že držíte v ruce poklad
Začněte materiálem. Pravý model je z těžšího tmavého bakelitu, ne z lehkého plastu, z jakého se později vyráběly hračky v sedmdesátých a osmdesátých letech. Zkontrolujte podvozek, kolečka a blatníky a hledejte vlasové praskliny, které se často schovávají u spodní hrany karoserie. Světlo a vlhkost dělají s bakelitem své.
Jak uvádí odborník ze sběratelského portálu: „Bakelitové modely Škoda 1200 z produkce Technoplastu Chropyně patří mezi vyhledávané artefakty rané poválečné éry. Jejich hodnotu zásadně ovlivňuje stav materiálu. Nepoškozené kusy s dochovaným podvozkem a původním obalem jsou vzácné a v aukcích jejich cena šplhá nad pět tisíc korun, zatímco deformované nebo popraskané kusy mají hodnotu dramaticky nižší.“
Kolik za něj sběratelé zaplatí
Rozpětí cen je široké. Hrané kousky bez zadní nápravy nebo s prasklým blatníkem se v aukcích prodávají za 600 až 1 500 Kč, většinou jako zdroj náhradních dílů. Zachovalé a kompletní modely dosahují od 3 000 do 5 500 Kč. A pokud na půdě objevíte nehraný exemplář v původní kartonové krabičce, sběratelé za něj rádi zaplatí 7 500 až 8 000 Kč i více. Z hračky, která kdysi stála pár korun, je tak malý poklad.
Pamětníci ostatně vědí, o čem mluví. V diskusi na aukčním portálu Aukro se objevil komentář sběratele: „Za Husáka jsme si v sedmdesátých a osmdesátých letech hráli s plastovou 1203 od Kadenu nebo s tatrovkou na písek. Tohle bakelitové autíčko je z padesátých let a měl ho maximálně náš děda. A bakelit byl křehký, jakmile auto spadlo na parkety, bylo po něm.“ Právě proto je každý dochovaný kousek tak vzácný.
Tak se příště, až budete u babičky nebo na chalupě, podívejte do starých krabic a skříní. Možná tam na vás čeká zapomenutý kousek české historie, který vám přinese nejen vzpomínky na dětství, ale i příjemnou finanční odměnu. Máte doma schovanou nějakou oblíbenou retro hračku?
