Českem se šíří epidemie svrabu. Takto poznáte první příznaky
Začíná nenápadně. Pod peřinou, v teple postele, se objeví svědění, které se s přibývajícími hodinami stupňuje. Na kůži mezi prsty, na zápěstích nebo v podpaží naskočí drobné červené pupínky. Člověk se škrábe, a tím si podráždění ještě zhoršuje. Za těmito potížemi stojí svrab, lidově prašivina, tedy onemocnění, o kterém si řada lidí myslí, že se jich netýká.
Představa špíny a okraje společnosti je ale zavádějící. Nakazit se může prakticky kdokoliv, a to i člověk, který na hygienu dbá až úzkostlivě. Citlivá pokožka a alergici navíc obvykle zažívají průběh bouřlivější než ostatní.
Zrádná je i doba, která uplyne mezi nákazou a prvními obtížemi. Inkubace trvá 2 až 6 týdnů, takže člověk může parazita nosit a přenášet dál, aniž by cokoliv tušil. Při opakované nákaze je to rychlejší: imunitní systém reaguje a svědění se může ozvat už za 1 až 4 dny.
Nakazit se lze přímým tělesným kontaktem, často při pohlavním styku, ale stejně dobře i nepřímo přes věci. Roztoč vydrží mimo lidské tělo až tři dny, třeba v čalouněných sedadlech hromadné dopravy. Rizikem jsou ubytovny, internáty, domovy pro seniory, mateřské školy, nedostatečně vyprané oblečení z druhé ruky nebo prádlo ze zdravotnických zařízení.
Příkladem z praxe je ostravský Domov pro seniory Kamenec. Na podzim tam hygienici řešili nákazu u tří klientů. Rychle zavedená přísná opatření, speciální zacházení s textilem a ochranné obleky pomohly šíření zastavit. Dočasně se musely zrušit jen společné činnosti, například skupinové vaření a zpěv. V Moravskoslezském kraji hygienici letos evidují šest hromadných výskytů v sociálních službách.
Čísla, která překvapí, a drobný parazit v pozadí
Statistiky ukazují jasný trend. Za prvních devět měsíců roku 2026 hlásí Česko 9 917 případů svrabu. Ve stejném období o rok dříve jich bylo 7 542 a v roce 2020 pouze 1 648. Nárůst je tedy vysoký a plynulý.
Nejvíce zasažen zůstává Moravskoslezský kraj. Jen v září tu hygienici napočítali 187 nových případů z celostátních 1 102, druhý Plzeňský kraj hlásil 148 pacientů. Od ledna se na severu Moravy a ve Slezsku nakazilo 1 882 lidí, z toho 741 v Ostravě. Loni touto dobou bylo v kraji o více než stovku případů méně.
Proč právě tady, to bez celostátních hloubkových analýz říci nelze. Roli podle odborníků hraje kvalita záchytu a diagnostiky i zavedení elektronického hlášení infekcí, které statistiky zpřesnilo. Nynější vlna navíc zapadá do cyklu, v němž se svrab vrací každých 15 až 20 let. V letech 1996 až 2000 překračoval počet nemocných v kraji dva tisíce ročně a v roce 1996 dosáhl 2 776 případů. S vlnami souvisí kolektivní imunita, migrace, cestování i kolísající opatrnost.
Původcem je zákožka svrabová, roztoč o velikosti zhruba půl milimetru. Samičce stačí dvě a půl minuty, aby se na kůži zachytila a začala se zavrtávat. Ve vrstvě pokožky hloubí několik milimetrů dlouhé chodbičky a klade do nich vajíčka. Vybírá si nejjemnější místa: prostor mezi prsty, zápěstí, podpaží, okolí genitálií, hýždě nebo prsní dvorce.
Léčba funguje, bez úklidu ale nestačí
Po potvrzení diagnózy není důvod k panice, léčba je zavedená a spolehlivá. Základem je mast se sírou, kterou si nemocný důkladně nanese na celé tělo. Dnes se běžně předepisuje i modernější krém s permethrinem, případně celková léčba ivermektinem, což bývá pro pacienty pohodlnější. K terapii patří dvou až třídenní izolace. Kdo se doma izolovat nemůže, nastoupí na krátkou dobu do nemocnice, a po dobu léčby je nutné vynechat intimní styk.
Namazat se ale nestačí, roztoči totiž mohou přežívat v prostředí. Domácnost je třeba vydezinfikovat podle pokynů hygieniků. Ložní i osobní prádlo se vyvaří a pečlivě vyžehlí horkou žehličkou, vyměnit se musí veškeré oblečení nošené v poslední době včetně obuvi. Co nelze vyvařit ani vyprat nad 60 °C, stačí uzavřít do igelitového pytle na 3 až 5 dní. Bez kontaktu s lidskou kůží roztoči vyhladoví.
Prevence spočívá v častém mytí rukou, nepůjčování ručníků, hygienických potřeb a lůžkovin a v pravidelném praní a žehlení prádla. Úplná jistota ale neexistuje, parazita si lze přivézt i z obyčejné cesty autobusem. Proto má smysl všímat si varovných signálů a při podezřelém svědění neodkládat návštěvu lékaře. Jak moc jsme na další vlnu připraveni, ukážou příští měsíce.
