Natálie (54): Pletu se ostatním do života, mám pocit, že jim pomáhám. Málokdy se ale setkám s pochopením
Moje pomoc se ocenění nedočkala
Samota sehrála své a já prostě potřebovala být někomu potřebná tak, jak jsem to měla celý život nastavené, až jsem to asi přehnala. Místo nějakého ocenění jsem dostala vynadáno. Nejvíc mne mrzí, že se proti mně obrátila vlastní dcera.
Řízky jako překvapení
„Hanko, nasmažila jsem řízky. Stav se pro ně, až půjdeš z práce. Budete mít večeři.“ Volám dceři. „Mami, včera jsem taky dělala řízky a máme je i na dnešek.“ „Moc se mi povedly. Láďa si pochutná. Má je rád.“ „Ale Láďa má doma řízků dost, proč jsi je smažila pro nás a nezeptala se?“ Mělo to být překvapení. Dalo mi to takovou práci. Vybrala jsem pro ně to nejlepší maso. Hanka přiběhla z práce. Nervózní, ani neposeděla, hodila řízky do tašky, letmo poděkovala a byla fuč.
Já mám času dost, proč bych nepomohla
Hanka je účetní, a když má uzávěrku, je v práci až do večera. Stěžuje si, že nemá na nic čas a je unavená jako kůň. Já mám času dost, tak jsem vzala náhradní klíče od jejich bytu a během dopoledne vysála prach, vytřela podlahy, umyla nádobí, zalila kytky a do lednice dala kuřátko, které jsem jim upekla. Nějaké smradlavé zkažené jídlo jsem vyhodila a odnesla ho rovnou do popelnice, aby nezapáchalo z koše. Večer jsem dostala po telefonu vyhubováno. Proč to dělám, že se mám šetřit a oni teď nemůžou najít nějaký svetr a z lednice se ztratil brokolicový nákyp.
Dovolená. Krkonoše nebo České Švýcarsko?
Po dlouhé době se Hanka zastavila u mě na kafíčko. Pěkně jsme popovídaly. Prý chtějí na týden do Krkonoš. „Proboha, proč zrovna tam? Víš, jak je tam draho a kolik je tam lidí?“ „Ale mami.“ Krkonoše! Taková hloupost. Ať se jedou raději podívat na Pravčickou bránu, tam nikdy nebyli. Sama jsem zavzpomínala na svůj školní výlet. Pane, to už je let. To se ještě mohlo po bráně volně chodit. A protože Hanka slavila kulaté narozeniny, koupila jsem jim týden v Českém Švýcarsku. I s polopenzí.
Dcera se do mě obula přímo na oslavě
Čekala jsem celá natěšená, až na oslavě v jejich bytě Hanka obálku s poukazem rozbalí. Rozbalila a zbledla. Chvíli seděla nehnutě. Povídám:
To koukáš. Viď! Žádný Krkonoše! Pojedete do Hřenska.
„Ne mami. My máme ty Krkonoše v tomhle termínu už zaplacený. Do Hřenska nepojedeme. Proč to, prosím tě, děláš? Proč každého diriguješ? Tátu jsi komandovala celý život. Nám taky nepřetržitě něco nutíš a pleteš se nám do života. Víš, jak ti přezdívali v práci? Paní Chytrá. Všem jsi jen radila, poučovala, komandovala, pletla ses do jejich záležitostí. Ani sousedka tě nemůže vystát. Furt jí zvoníš na dveře, jestli něco nepotřebuje. A když jí máš přinést gothaj, doneseš jí šunku, protože ta je podle tebe lepší a paní Kořínková má dbát o své zdraví!“ Byla jsem jako opařená. Vstala jsem a pomalu odešla. Tak a mám to. Proboha proč? Žila jsem v omylu? Každému jsem se snažila pomoci a dobře poradit a já se prý všem jen montovala do života.
Byla jsem hloupá a naivní, musím to změnit
Snažně vzpomínám, kdo mi za moji starostlivost vlastně upřímně poděkoval. Snad jen bratranec Emil. Potřebovat kdysi umístit maminku, moji tetu, do pečovatelského domu a já mu pomohla vše vyřídit. Přinesl mi tehdy kytku. Ale to je vlastně už strašně dávno. Co teď? Můj život je najednou prázdný. Doploužila jsem se domů a náhle si uvědomila, že zatímco jsem vyluxovala Hance, já sama mám koberce nevysáté. Nakupovala jsem pro ně a vařila, nosila sousedce a moje lednice je prázdná.
Nakonec, proč bych do toho Hřenska nemohla jet já? Zavzpomínám na školní výlet přímo na místě. Tak moc se mi tam líbilo. A taky začnu chodit na cvičení pro seniory a zajdu si na přednášku o cestování. Tak jsem se snažila, chtěla všem pomáhat, a přitom jsem byla celá léta všem pro smích a na obtíž.
Článek se zakládá na příběhu zaslaného naší redakci. Redakce tento zaslaný text pouze upravuje, nezasahuje do jeho stylu a nemění význam. Jelikož chráníme soukromí našich čtenářů, neuvádíme originální jméno autora a změněna jsou i jména uvedená v článku. V případě, že se s námi chcete podělit o váš životní příběh nebo zkušenost, neváhejte a pošlete nám ho na e-mail: pribehy@fajntip.cz. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.
