Papírové účtenky končí. Lidé netuší, podle čeho si zkontrolují nákup
Malá tiskárna u pokladny vydává charakteristický zvuk, následuje odtržení bílého proužku papíru a zákazník si jej schová do peněženky. Tento rituál, provázející generace nakupujících, pomalu ustupuje do pozadí. Obchodní řetězce i menší prodejny přesouvají nákupní doklady do digitálního světa, což přináší provozovatelům úspory, ale řadě lidí značnou nejistotu. Pro mnohé totiž tento útržek znamená základní způsob kontroly výdajů i jistotu při vracení vadného zboží.
Motivace prodejců je jasná: obrovské finanční úspory. Speciální termopapír, údržba tiskových mechanismů a čas personálu při doplňování rolí stojí velké sítě miliony korun ročně. K tomu se přidává ekologický argument, protože klasický termopapír často obsahoval chemické látky bránící recyklaci. Z firemního i environmentálního hlediska dává bezpapírový provoz smysl, jenže realita u terminálů bývá komplikovanější.
Generační propast se prohlubuje
Tento vývoj velmi ostře rozděluje nakupující podle věku a technických dovedností. Mladší zákazníci vnímají ukládání dokladů do mobilní aplikace nebo zasílání na e-mail jako praktické zjednodušení. Pro starší ročníky nebo majitele tlačítkových telefonů jde však o novou překážku. Představa stahování aplikací, skenování QR kódů nebo zakládání uživatelských profilů je pro ně naprosto vzdálená.
Z běžného nákupu základních potravin se tak stává stresující situace, při které ztrácejí přehled o tom, zda jim pokladna naúčtovala správné ceny a slevy. Okamžitá kontrola výdajů přestává být samozřejmostí a mění se v technologickou výsadu pro majitele moderních zařízení.
Do hry vstupují i celospolečenské debaty o modernizaci evidence tržeb. V politických kruzích i na sociálních sítích se otevřeně hovoří o tom, že budoucí daňové a evidenční nástroje budou stát výhradně na elektronickém toku dat mezi státem, obchodníkem a kupujícím. Doklad o koupi se tak stále více váže na vlastnictví chytrého zařízení, stabilní internetové připojení a registraci ve věrnostních programech.
Soukromí a technické problémy
Tím se otevírá další palčivé téma: ochrana osobního soukromí a plošný sběr dat o nákupních zvyklostech obyvatel. Digitální doklady umožňují obchodníkům i státu detailně sledovat, co kdo nakupuje, kdy a za kolik. Pro řadu lidí jde o nepřijatelný zásah do soukromí.
Zároveň se ukazuje, že ani plně digitalizovaný systém není bezchybný. V reálném světě dochází k výpadkům cloudových služeb, chybám v aplikacích řetězců nebo prozaické situaci, kdy má nakupující vybitý telefon. Pokud v takovém okamžiku chybí fyzická alternativa, člověk u pokladny nemá šanci zkontrolovat naúčtované položky dříve, než obchod opustí.
Některé velké řetězce již dříve zavedly inovativní modrošedý termopapír, který funguje na čistě fyzikální bázi bez chemických vývojek. Na rozdíl od běžných účtenek ho lze bezpečně vyhazovat do modrých kontejnerů na tříděný papír. V Evropské unii je přitom používání bisfenolu A v termopapíru plošně zakázáno již od ledna 2020, výrobci jej museli nahradit bezpečnějšími látkami nebo přejít na zcela bezfenolové papíry.
Z hlediska platných předpisů má spotřebitel stále pevnou půdu pod nohama. Podle zákona o ochraně spotřebitele a živnostenského zákona má obchodník povinnost vydat doklad o zakoupení na žádost zákazníka. Prodejce tedy nemůže digitální formu jednostranně vnutit – pokud člověk elektronickou verzi odmítne, má právo požadovat klasické papírové vyhotovení. Plošná povinnost vydávat účtenku automaticky přitom zanikla se zrušením EET k lednu 2023.
Aktuálně projednávaný vládní návrh nového systému evidence výslovně nepočítá s povinným tiskem papírových účtenek ani s nutností pořizovat nová pokladní zařízení. Budoucnost evidence tržeb má stát na elektronickém propojení, nikoliv na fyzických dokladech.
V budoucnu se ale může stát, že papírový doklad bude dostupný výhradně na výslovné vyžádání, případně se začnou objevovat snahy o jeho dodatečné zpoplatnění. Pokud má být technologický rozvoj přínosem pro celou společnost, nesmí vytvářet bariéry pro zranitelnější skupiny občanů. Okamžitá kontrola výdajů za nákup totiž není technologickou výsadou, nýbrž základním právem každého platícího zákazníka.
