Za Husáka to měl doma kdekdo. Teď je sběratelé vykupují za 50 000 – 80 000 Kč
Řeč je o úchvatných skleněných závěsných obrazech s vypalovanou malbou, pod kterými je podepsána legendární sklářská výtvarnice Antonie Jankovcová. Tyto obrazy, často zářící motivy drahých kovů, jako je zlato a platina, zdobily stěny mnoha reprezentativních prostor a vybraných domácností v 70. a 80. letech. Na rozdíl od běžného lisovaného skla, které se tehdy vyrábělo po tisících kusech, tyto obrazy okamžitě upoutaly pozornost každé návštěvy. Když na ně dopadlo odpolední slunce, rozehrály v interiéru neuvěřitelnou hru světel a barev. Nebyla to jen obyčejná dekorace, byl to dotek skutečného luxusu a vysokého umění, který vnášel do tehdejších šedivých panelákových bytů i venkovských chalup neopakovatelnou atmosféru a hřejivé teplo domova.
Příběh odvahy a lásky: Jak vznikaly unikáty v Novém Boru
Za zrodem těchto fascinujících děl stojí mimořádný talent a celoživotní vášeň. Antonie Jankovcová (rozená Skoková), rodačka z Levínské Olešnice, vystudovala prestižní sklářskou školu v Železném Brodě a následně ateliér slavného profesora Stanislava Libenského na VŠUP v Praze. Své profesní srdce spojila s Novým Borem a tamním Výzkumným ústavem skla (Crystalex). Společně se svým manželem Janem Jankovcem, uznávaným malířem skla, vyvinula unikátní technologii vypalování smaltů a drahých kovů na plochém či opaktním skle při teplotách kolem 600 °C.
Přestože se dnes na internetu objevují mýty, že šlo o masovou záležitost „za Husáka“, opak je pravdou. Každý kus byl ručně malovaným autorským originálem. Tyto obrazy se neprodávaly v běžných domácích potřebách, ale výhradně prostřednictvím prestižních galerií Dílo či exportního Artcentra. Reprezentovaly to nejlepší z československého sklářského umění doma i v zahraničí.
Detektivka na půdě: Jak poznat skutečný originál od Antonie Jankovcové?
Pokud doma takový obraz najdete, zaměřte se na detaily. Originální díla Antonie Jankovcové poznáte podle precizní, jemné malby drahými kovy (zlato, platina), která je dokonale zatavená do povrchu skla. Často se jedná o abstraktní či figurální motivy s typickým rukopisem autorky. Na zadní straně či v rohu obrazu můžete narazit na signaturu nebo štítek z galerie Dílo.
Odborníci oceňují především technologickou náročnost této metody. Jak uvádí renomovaný historik umění a odborník na sklářství PhDr. Antonín Langhamer ve své odborné studii o díle manželů Jankovcových: „Poměrně dlouho se – neprávem – pochybovalo o pojetí, pro něž se rozhodla Antonie Jankovcová. Neodpovídalo totiž žádnému u nás do té doby akceptovanému názoru, ale nakonec se s ním prosadila. Její vypalovaná malba drahými kovy a smalty na plochém skle představuje technologicky i esteticky ojedinělý přínos českému autorskému sklu.“
Právě tato výjimečnost dělá z jejích děl vyhledávané sběratelské kousky, které zdobí i sbírky prestižního Corning Museum of Glass v New Yorku.
Jaká je skutečná hodnota a kde obraz nejlépe prodat?
Kolem cen děl Antonie Jankovcové dnes panuje velký rozruch. Na internetových portálech jako Aukro či Tinktur.cz se často objevují inzeráty s cenovkami od 50 000 do 90 000 Kč. Jde však o spekulativní nabídky, které realitě neodpovídají. Skutečná tržní hodnota, kterou sběratelé v aukcích reálně zaplatí, se u menších formátů (cca 20×20 cm) pohybuje mezi 1 500 až 4 500 Kč. Větší formáty (kolem 50×50 cm) a vázy se běžně draží za 4 000 až 11 000 Kč, přičemž absolutní aukční rekord na portálu Livebid činí 19 000 Kč.
Na diskusních fórech o starožitnostech se k tomu vyjádřil jeden z uživatelů: „Lidé už opravdu nevědí, co by za to chtěli. Na Aukru visí tyhle skleněné obrázky za padesát tisíc už měsíce a nikdo to nekupuje. To, že si tam prodejce napíše nesmyslnou částku, neznamená, že to má takovou hodnotu. Skuteční sběratelé vědí, že reálná cena je kolem pěti tisíc.“
I tak jde o skvělé zhodnocení věci, která možná desítky let jen nečinně ležela ve skříni. Pokud se rozhodnete obraz prodat, nejlepší cestou jsou specializované aukční síně nebo otevřené internetové aukce od koruny, kde o ceně rozhodne skutečný zájem sběratelů. Zkuste prohledat půdu nebo babiččin sekretář – možná tam na vás čeká zářivý kousek české sklářské historie! Máte doma také nějaký skleněný obraz z této éry? Podělte se s námi o své úlovky v komentářích!
