Malí ale nebezpeční: Těmto druhům hmyzu se raději vyhýbejte
- Zdroje těchto informací:
- Vosa Megalara garuda (Jihovýchodní Asie)
- Kousnutí Stonožky Scolopendra heros (Severní – Jižní Amerika, Austrálie)
- Hrabalka rodu Pepsis / Tarantula-hawk (Severní Amerika)
- Sršeň mandarínská (Čína)
- 24 hodinový mravenec druhu Paraponera clavata (Costa Rica)
- Polistes carnifex (Střední Amerika)
Zdroje těchto informací:
Entomolog Justin Schmidt vypracoval tzv. „Schmidtovou tabulku bolesti“ (1.0 – nejméně bolavé, např. včela, 4.0 – nejvíce bolavé), pro kterou se nechal bodnout a kousnout nejrůznějšími druhy hmyzu a seřadil je podle bolesti. To samé udělal v posledních letech americký youtuber Coyote Peterson, který svou bolavou cestu dokumentoval ve videích. Důležité je, abyste nikdy nezkoušeli to, co tito dva zoologové. Každé bodnutí může pro někoho znamenat smrt!
Vosa Megalara garuda (Jihovýchodní Asie)
Tato vosa žijící na indonéském ostrově Sulawesi patří mezi největší vosy tropické oblasti. Samci dosahují délky až 34 mm (v porovnání: evropské vosy jsou dlouhé obvykle 15–18 mm). Bodnutí se podle Schmidtovy tabulky pohybuje na úrovni 2.5, je tedy trochu více než středně bolestivé. Peterson definoval bolest jako hodně pálivou a pulsující.
Kousnutí Stonožky Scolopendra heros (Severní – Jižní Amerika, Austrálie)
Stonožky jsou známé jako jedovatý protějšek mnohonožek – méně nohou, za to nebezpečnější. V Americe patří dokonce mezi nejnebezpečnější bezobratlé. Jed, který se nachází v kusadlech, využívá na lov a obranu. Pro zdravého člověka bez alergie není kousnutí smrtelné, bolest ale může slabším osobám způsobit mdlo. Pokousaná končetina ztuhne v křeči a jediné, co z ní cítíte, je bolest na úrovni 2.5–3.0. Poté je hodně důležité jed vypumpovat z krve ven.
Hrabalka rodu Pepsis / Tarantula-hawk (Severní Amerika)
Hrabalky jsou hodně nebezpečné vosy. Jejich hlavní potravou jsou sklípkani a tarantule, proto i jejich anglická přezdívka „Jestřáb tarantulí“. Bodnutí tohoto hmyzu patří mezi nejbolestivější vůbec, Schmidt i Peterson jí zařadili do úrovni 4.0. Vyznačuje se jakoby elektrickými impulsy, které posílají bolest jednou skrz celé tělo.
Sršeň mandarínská (Čína)
Sršně známe i z našich zahrad, ba dokonce z velkoměst. Jsou jedni z největších druhů blanokřídlých, a i bodnutí našich českých sršní je velice bolavé. Bodnutí sršně mandarínské je ale ještě o několik úrovní horší. Jenže ne bodnutí je na tom to nejhorší, nýbrž jeho následky. Oteklé končetiny a pálivá kůže může trápit bodnutého až dva měsíce!
24 hodinový mravenec druhu Paraponera clavata (Costa Rica)
Asi nejznámější druh hmyzu na Schmidtovém indexu je právě tento středoamerický mravenec. Bodnutí mravenčího žihadla spouští neprodlenou bolest, která se rozšíří do celého těla. Místo bodnutí oteče a člověk má pocit, že mu někdo neustále střílí pistolí na to jedno a samé místo. A jak již přezdívka tohoto mravence říká: tento pocit zůstává až do dalšího dne. Na indexu dostal nejvyšší existující číslo 4.5. Do té doby, než se tomuto tématu nevěnoval Coyote Peterson, byl tento mravenec králem Schmidtového indexu. Jenže Peterson našel něco, o čem Schmidt neměl ani tušení.
Polistes carnifex (Střední Amerika)
Tato vosa ukázala, kdo je opravdovým králem bolestivých bodnutí. Netrvá to ani chvilku a celé tělo je paralyzováno, protože každý pohyb vyvolá extrémní bolesti. Jed ze žihadla útočí na hlavní nervovou soustavu, po chvilce máte pocit jako by se kůže rozžírala a svaly se rozpadaly. I několik týdnů později cítíte okolo bodnutého místa silnou bolest. Peterson po střetnutí s tímto hmyzem zavedl nový stupeň na Schmidtovém Indexu, a to hned o několik úrovní výš, než bylo aktuální maximum. Vosí druh si užívá úroveň 6.5, a je tím pádem neporaženou jedničkou hmyzích bodnutí.
Tato vosa ukázala, kdo je opravdovým králem bolestivých bodnutí. Netrvá to ani chvilku a celé tělo je paralyzováno, protože každý pohyb vyvolá extrémní bolesti. Jed ze žihadla útočí na hlavní nervovou soustavu, po chvilce máte pocit jako by se kůže rozžírala a svaly se rozpadaly.
Zdroj:
