Historie plastických operací: Od ukousnutých nosů ke zvětšení prsou
Vzhled zlepšovali už staří Egypťané a Indové
Prvním důvodem pro plastické operace lidského těla bylo vylepšit jeho vzhled po úrazu. Kořeny těchto úprav sahají dle magazínu Royal Free do starého Egypta. Zde vše dělaly hlavně na mumiích, které jejich balzamovači chtěli udělat krásnými. Ve staré Indii se v 8. století před n.l. uskutečnily operace nosu, kdy se pro jeho rekonstrukci použila kůže odříznutá z čela nebo tváří. Průchodnost dýchacích cest pak zajišťovaly dřevěné trubičky. Nos nebo uši uměli operačně vylepšit také Římané.
Plastické operace byly dlouho bolestivou záležitostí
Plastické operace v minulosti však byly spojené s velkou bolestí, protože vše se řezalo při plném vědomí pacienta, když neexistovala účinná anestezie. Tyto lékařské úkony byly také nebezpečné, protože nebyla důsledná dezinfekce, a tak operace často končily sepsí.
Není tedy divu, že větší pokrok v této oblasti dal na sebe poměrně dlouho čekat. Na evropském kontinentu se do plastických operací pustili až koncem 18. století. První světová válka pak byla příležitostí začít tento obor zdokonalovat. Válka produkovala řadu vojáků, kteří byli v důsledku střelného poranění nebo výbuchu znetvoření. Své pole působnosti si tak našel dle Dr. Carmen Munteanu lékař Harold Gillies z Nového Zélandu, jenž společně se svým týmem provedl na 11 tisíc plastických operací. Je považován za zakladatele moderní plastické chirurgie.
Objev silikonu
V 60. letech 20. století byl objeven silikon a první implantáty spatřily světlo světa. Tvárný materiál se začal používat k vylepšení vzhledu mnoha míst na lidském těle. Z plastické chirurgie se oddělil speciální obor estetické chirurgie, z něhož se stal poměrně výnosný obchod s lidskou krásou.
V současné době je už běžné, že si třeba k narozeninám nadělíte nová ňadra nebo lifting tváří.
Zdroje:
