Ve školách se jich válely za Husáka tuny zdarma. Kdo si je odnesl domů, dostane dnes tisíce
Kdo absolvoval základní školu v 70. a 80. letech, ten si jistě vybaví sovětské tiskoviny hromadící se na chodbách, v družinách nebo kabinetech. Mezi nimi vynikal především časopis s žlutým chlupatým tvorem v červeném baretu – Murzilka. Tehdejší Československo ho dostávalo po tunách jako součást propagandy a výuky ruštiny. Školy, pionýrské organizace i lidové milice ho rozdávaly dětem buď zadarmo, nebo za symbolickou částku.
Pro většinu školáků představoval jen další nudnou povinnost, které si nikdo nevážil. Sešity končily ve sběru papíru nebo v nejlepším případě zapomenuté ve sklepních krabicích. Málokdo tušil, že o desítky let později se z tohoto materiálu stane vyhledávaný kousek, za který sběratelé platí slušné peníze.
Rekordní časopis s pohnutou historií
Časopis Murzilka (Мурзилка) má za sebou mimořádně dlouhou cestu. Poprvé vyšel v roce 1924 a v roce 2011 získal místo v Guinnessově knize rekordů jako nejdéle nepřetržitě vydávaný dětský časopis na světě. Jeho hlavní hrdina prodělal zajímavý vývoj.
V carském Rusku figuroval jako lesní skřítek v pohádkách Anny Chwolson. Při prvním vydání časopisu v roce 1924 se z něj stal malý bílý pes doprovázející chlapce jménem Petka. Teprve v roce 1937 získal Murzilka svou konečnou podobu díky výtvarnému umělci Aminadavu Kaněvskému. Žlutý chlupatý tvor s červeným baretem, šálou a fotoaparátem se stal ikonou sovětské dětské literatury.
Ačkoliv musel časopis plnit ideologické požadavky doby, po umělecké stránce šlo o špičkovou produkci. Na jeho tvorbě se podíleli nejlepší sovětští spisovatelé a ilustrátoři – Samuil Maršak, Arkadij Gajdar či Agnija Barto. Pro československé děti paradoxně znamenal kousek pestrosti, protože grafická úroveň a kvalita papíru často převyšovala domácí tisk.
Co určuje dnešní hodnotu
Hlavní příčinou současného zájmu je nostalgická vlna a především fakt, že naprostá většina výtisků se nedochovala. Po roce 1989 skončily tisíce kusů při vyklízení školních skladů v kontejnerech. Sehnat dnes kompletní ročníky nebo starší čísla v perfektním stavu je téměř nemožné.
Cena se odvíjí především od konkrétního období vydání. Předválečná čísla z 20. a 30. let představují extrémní raritu – jejich hodnota může dosáhnout desítek tisíc korun za jediný výtisk. Čísla z 50. a 60. let se díky unikátním ilustracím obchodují za vyšší stovky až tisíce korun. Výtisky z normalizační éry 70. a 80. let mají sice nižší jednotkovou cenu, ale kompletní svázané ročníky se běžně prodávají za tisíce korun.
Našel jsem na půdě u rodičů tři kompletní ročníky z let 1978 až 1980. Původně jsem je chtěl vyhodit, ale kamarád mi poradil, ať se podívám na sběratelské servery. Nakonec jsem za ně dostal přes šest tisíc. Nečekal jsem, že by o něco takového mohl být zájem.
Sběratelé nehledají jen samotné časopisy. Murzilka obsahoval vystřihovánky, papírové skládačky, křížovky a hry. Pokud jsou čísla kompletní, neponičená, nepomalovaná a nevystříhaná, jejich hodnota roste násobně. Kupní síla pochází nejen z České republiky, ale i z celého bývalého východního bloku a postsovětských republik, kde funguje silná nostalgie po dětství.
Jak poznat hodnotný exemplář
Pokud máte podezření, že se ve vašich krabicích skrývá tento žlutý hrdina, zaměřte se na několik klíčových aspektů:
- Stav obálky a hřbetu: Časopisy nesmí být potrhané nebo polité. Čistý stav znamená vyšší cenu.
- Kompletnost obsahu: Chybějící stránky nebo vystřižené obrázky dramaticky snižují hodnotu.
- Ucelenost sbírky: Jednotlivý sešit z roku 1982 má nižší hodnotu, kompletní ročník 12 čísel už představuje solidní kapitál.
- Rok vydání: Platí jednoduché pravidlo – čím starší číslo, tím méně se jich dochovalo a tím vyšší je cena.
Kde a jak prodat
Místo bezhlavého vyhazování starých papírů při jarním úklidu se vyplatí každou retro tiskovinu pečlivě prozkoumat. Specializované aukční servery nebo sběratelské skupiny na sociálních sítích nabízejí platformu pro prodej. Mezi nejaktivnější kupce patří sběratelé z Polska, Slovenska, ale i ze samotného Ruska.
Časopis Murzilka dokonale ilustruje, jak se z politicky protlačovaného materiálu, který tehdy nikoho nezajímal, stala s odstupem desetiletí cenná historická relikvie. Pokud ho doma najdete, rozhodně ho nevyhazujte – může vám přinést částku, ze které by se tehdejším školníkům zatočila hlava.
