Největší lež současnosti? Mzdy rostou, ale co z toho, když jsme chudší než kdy jindy?
Podle dat Českého statistického úřadu vzrostla ve 4. čtvrtletí roku 2023, v porovnání s rokem 2022, průměrná hrubá nominální mzda o 2 734 Kč. Průměrná mzda v ČR je tak aktuálně 46 013 Kč. I přesto, že nominální mzda porostla o více než 6 %, po očištění od vlivu inflace se ukázalo, že jsme si nepolepšili, ale naopak pohoršili. Reálně totiž mzdy klesly o 1,2 %. Navíc se jedná již o devátý takovýto pokles za sebou, naše mzdy reálně klesají dlouhodobě. Na druhou stranu byl ale v loňském roce reálný pokles mezd markantnější. Tehdy reálně mzdy klesly dokonce o 2,9 %. Ačkoliv tedy Češi stále chudnou, máme se letos v průměru trochu lépe, než tomu bylo v roce 2023. Stále ale platí, že na průměrnou mzdu jen tak někdo nedosáhne. Podle ČSÚ, pouze třetina lidí takovou mzdu skutečně má.
Z dat o průměrné a nejčastější mzdě se vypočítává také nová minimální mzda, která je pro rok 2024 na úrovni 18 900 Kč.
Více vypovídající je medián, ukazuje však nepěkné srovnání mezd mužů a žen
Medián rozděluje soubor na dvě poloviny, přičemž představuje prostřední hodnotu souboru. V případě vyjádření mezd bývá medián většinou nižší než průměr, který je ovlivněn skupinou lidí s vyššími příjmy.
Medián mezd činil za poslední čtvrtletí roku 2023 39 685 Kč. Narostl o 6 % a můžeme zde sledovat i rozdíly mezi mzdami mužů a žen. Zatímco u muží je hodnota 42 340 Kč, u žen je to pouze 36 842 Kč. Důvody, proč se s tímto fenoménem GPG (gender pay gap = rozdíl mezi platy v závislosti na pohlaví) jsou různé. Roli může, bohužel, stále hrát diskriminace na základě pohlaví, ženy jsou ale také často ty, které tráví více času péčí o rodinu. Roli hraje také horizontální segregace na trhu práce, kdy ženy častěji zaujímají méně placené pozice, například v pečovatelství.
Nejvíc rostly mzdy v těžebním průmyslu a v pohostinství
Podíváme-li se na to, jak se chovají mzdy v závislosti na odvětví, tak meziroční nárůst okolo 10 % byl zaznamenán v oblasti těžebního průmyslu, zásobování vodou (vodohospodářská činnost, odpady apod.) a dále v pohostinství, stravování a ubytování. Tyto odvětví dominovaly, v ostatních byl nárůst nižší, přičemž u některých dosahoval dokonce jen 0,3 %. Obecně se s menším růstem potýkalo hlavně netržní odvětví. Méně rostly mzdy ve veřejné správě, výjimku zde má pouze vzdělávání, kde byl nárůst přibližně o 4,8 %, což je více, než tomu bylo v předchozích letech.
