Oblíbený obchod Čechů v roce 2026 zdraží tak, že už v něm nenakoupíte
Když jsem nedávno procházel diskuze pod články o konci levného nakupování z Číny, zarazilo mě, kolik lidí stále žije v přesvědčení, že si mohou objednat cokoliv pod pár stovek bez jakýchkoliv poplatků. Ta doba je přitom pryč už čtyři roky. A to, co se teď rýsuje na obzoru, by mohlo být ještě výraznější.
Co už platí a co je zatím jen spekulace
Pojďme si to rozebrat na rovinu. Od 1. července 2021 se na veškeré komerční zásilky ze zemí mimo EU vztahuje DPH – v Česku tedy 21 procent. Nezáleží na tom, jestli si objednáte pouzdro na telefon za stokorunu nebo elektroniku za tisíce. Dřívější osvobození pro zásilky do 22 eur už neexistuje.
Klasická cla zůstávají v platnosti pro zásilky s hodnotou nad 150 eur, přičemž jejich výše se liší podle typu zboží. Hračky, oblečení, elektronika – každá kategorie má v celním sazebníku EU jiná pravidla.
Co zatím na stole neleží, je oficiální české nebo evropské nařízení, které by zavádělo nová specifická cla na zásilky pod 150 eur. O tom se ale v Bruselu intenzivně diskutuje. A právě tady začíná ta zajímavá část příběhu.
Proč se o dalších clech vůbec mluví
Když sledujete evropskou obchodní politiku delší dobu, všimnete si jasného trendu. EU vede desítky antidumpingových šetření proti čínským výrobkům – od elektromobilů po solární panely. Obavy z neférové konkurence a státních dotací čínským firmám nejsou žádná konspirace, ale předmět seriózních analýz Evropské komise.
Platformy jako Temu nebo Shein změnily pravidla hry. Jejich schopnost nabízet zboží za zlomek ceny evropských konkurentů vyvolává otázky, které přesahují běžnou tržní soutěž. Jak je možné, že tričko stojí méně než poštovné? Kdo to vlastně dotuje?
Čínské platformy využívají mezery v systému a masivní státní podporu, zaznívá opakovaně z úst evropských obchodních zástupců. A právě proto se mluví o tom, že by cla mohla dopadnout i na drobné zásilky.
Co by to znamenalo pro běžného nakupujícího
Tady je potřeba být upřímný. Pokud by EU zavedla cla i na zásilky pod 150 eur, nejvíc by to pocítili lidé s nižšími příjmy. Právě oni často nakupují levné zboží z čínských platforem – ne z rozmaru, ale z nutnosti.
Nabíječka za padesát korun, dětské oblečení za stovku, drobná elektronika. To všechno by se prodražilo. A i když zastánci těchto opatření argumentují ochranou trhu a podporou lokálních výrobců, je férové se ptát: jsou české firmy vůbec schopné nabídnout srovnatelné ceny?
Na druhou stranu existuje i opačný pohled. Levné zboží z Číny často znamená pochybnou kvalitu, nejasný původ materiálů a nulové záruky. Přísnější pravidla by mohla spotřebitele paradoxně chránit před výrobky, které nesplňují evropské bezpečnostní normy.
Jak na to reagují čínské platformy
Temu, Aliexpress i Shein už dnes často zahrnují DPH přímo do ceny nebo ji odvádějí přes systém IOSS. Pro zákazníka to znamená, že nákup zůstává relativně jednoduchý – zaplatí a čeká na balíček.
Pokud by přišla další cla, dá se očekávat, že tyto platformy budou hledat cesty, jak je obejít nebo alespoň zmírnit jejich dopad. Mluví se o budování skladů přímo v EU, o změnách logistických tras, možná i o zakládání evropských dceřiných společností.
A pak je tu ještě jeden scénář – čínská odveta. Peking má v obchodních sporech bohaté zkušenosti a odvetná cla na evropské zboží by nebyla žádným překvapením.
Co si z toho odnést
Situace je složitější, než jak ji prezentují bulvární titulky. Žádný apokalyptický konec levných nákupů zatím nenastal, ale směr je jasný. Evropa postupně utahuje šrouby a éra bezstarostného nakupování za pár korun se pomalu uzavírá.
Možná je to dobře. Možná nás to donutí přemýšlet o tom, co vlastně kupujeme, odkud to pochází a za jakou skutečnou cenu – nejen tu na cenovce. Ale pro spoustu lidí to bude znamenat hlavně jedno: méně peněz v peněžence na konci měsíce.
A to je téma, které si zaslouží víc než jen senzační titulky.
