Jak se vyrábí káva bez kofeinu
Množství kofeinu v kávě lze ovlivnit už jejím mletím a přípravou. Běžné espresso má asi 100 mg kofeinu. Čím jemněji je káva namletá a čím déle se louhuje, tím více kofeinu také obsahuje. Tzv. dekaf dle kavárenského slangu obsahuje maximálně 2 až 12 mg kofeinu, podobně jako šálek kvalitní horké čokolády.
Počátek bezkofeinové kávy
Bezkofeinová káva vznikla již v roce 1820, kdy se extrahováním kofeinu z kávy zabýval německý chemik F. F. Runge. Avšak až v roce 1906 ji dal patentovat německý obchodník Ludwig Roselius. Bezkofeinová káva se zpracovává dvěma způsoby. Kofein se odstraňuje ještě před pražením přímo ze zelených zrn. Tzv. Evropský aneb Roseliusův proces používá k dekofeinizaci chemickou látku methylenchlorid, který se také používá jako ředidlo. Zrna se po chemickém procesu promývají, aby se rozpouštědla vyplavila a pak se praží jako obvykle.
Nejšetrnější proces odstraňování kofeinu
Jako nejšetrnější, a hlavně nejzdravější se zatím jeví Švýcarský proces odstraňování kofeinu z vysoce kvalitních zrn. Zelená káva se 8 - 10 hodin namáčí a nasycená voda s kofeinem se dále louhuje přes uhlíkové filtry. Ty zachytávají pouze kofein, zbylé látky zůstávají ve vodě a částečně se vrací zpět do kávových zrn.
Čím jemněji je káva namletá a čím déle se louhuje, tím více kofeinu také obsahuje.
Kvalitní proces pomocí CO2
Při tomto procesu se zelená zrna nejprve napaří a poté se za vysokých teplot vystaví tekutému oxidu uhličitému, na který se kofein při vysokém tlaku naváže. Díky kombinaci velmi složité technologie s často nepříliš kvalitními zrny, je vhodný spíše pro velké komerční objemy.
Zdroj:
