V mládí bývala krásná. Eva Holubová sdílela fotku z doby svých hereckých začátků

Eva Holubová se narodila 7. března 1959 v Praze. K divadlu měla blízko už během studií na gymnáziu. V té době se také seznámila s lidmi, kteří později výrazně ovlivnili její uměleckou dráhu. Jedním z nich byl režisér Tomáš Vorel. Díky němu se dostala do prostředí divadla Sklep, jehož osobitý humor a nekonvenční přístup k tvorbě jí byly blízké.

Místo herectví nejprve učila děti

Po maturitě se chtěla dostat na DAMU, přijímací zkoušky však dvakrát nevyšly. Doma ale nezůstala. Pracovala jako učitelka v mateřské škole, vychovatelka a také v Jedličkově ústavu. K herectví se přitom stále vracela a nakonec uspěla.

Na akademii nastoupila v roce 1981. Ve svém ročníku se potkala například s Ivanou Chýlkovou, Karlem Rodenem, Jitkou Asterovou nebo Vilmou Cibulkovou. 

Samotné studium ale nebylo vždy příjemné. Holubová později vzpomínala, že jí někteří pedagogové nedávali příliš velké naděje. Pod tlakem kritiky začala pochybovat o vlastních schopnostech. 

V mládí přitom byla velmi půvabná. Takto si ji už asi nepamatujete: 

První film vznikal tajně

Ještě během studií se dostala také před filmovou kameru. Jejím prvním filmem byl krátkometrážní snímek To můj Láďa režiséra Tomáše Vorla z roku 1982. Natáčení mělo v tehdejších poměrech dobrodružný průběh.

Šlo o amatérský film, který Vorel připravoval jako součást své cesty na FAMU. Štáb neměl potřebná povolení a natáčel v Dejvicích, kde se nacházely vojenské objekty. Eva Holubová později vzpomínala, že natáčení probíhalo tajně a samotného Vorla dokonce odvedla Veřejná bezpečnost, aby vysvětlil, co tam vlastně dělá.

Z alternativní scény až do českých kin

Po absolvování DAMU v roce 1986 pokračovala v práci na alternativních divadelních scénách. Vedle Sklepa působila v Mimóze, Studiu Bouře a Náhradním divadle. Vystupovala také s komediantskou skupinou Rodina Váňova.

Její filmová kariéra se rozvíjela postupně. Objevila se například v Pražské pětce, Kouři nebo Requiemu pro panenku. Výraznou pozornost na sebe strhla ve filmu Knoflíkáři. Skutečně široké publikum si ji ale oblíbilo především díky komediálním rolím.

Velký zlom přišel s Pelíšky, kde si zahrála nezapomenutelnou Šebkovou. Později následovaly například Pupendo a Účastníci zájezdu. Za výkon ve filmu Ene bene získala Českého lva, za Účastníky zájezdu zase ocenění na festivalu Tribeca v New Yorku.

Z mladé dívky, která si musela cestu k herectví několikrát vybojovat, se postupně stala herečka, jejíž tvář zná několik generací diváků.