Doktor Smrt Aribert Heim: Smrt jej fascinovala a ostatky svých obětí si vystavoval v pracovně na stole
Rok 1945
V červenci 1945 proti sobě sedí v místnosti dva muži, americký důstojník a vysoký urostlý Němec s příjemným úsměvem. Stačila chvíle nepozornosti, kdy se důstojník pohnul od stolu, aby druhý muž vzal horní list papíru na hromadě spisů položených na stole. List schoval do kalhot. Americký voják byl jeden z mnoha, kteří po válce prověřovali válečnou minulost 7 milionů německých vojáků. Byla to úmorná práce bez konce. Když se důstojník konečně soustředil na muže před sebou, neměl ani tušení, na koho se dívá. Jediný důkaz napsaný na papíře zmizel, aniž by to tušil. Aribert Heim tak o vlásek unikl soudu, který by vynesl rozsudek trestu smrti. A nebyl to poslední únik.
U výslechu uvedl, že byl do SS povolaný proti své vůli a jezdil sanitkou. Za pár hodin odešel jako svobodný člověk, který má hlavu plnou plánů do budoucna.
Čtěte také: Valentina Těreškovová: Kosmonautka, která svou vesmírnou misi strávila v nevolnostech a v hysterii
Jeho svědomí se zdá být čisté. Jako by ani nebyl ve vyhlazovacím táboře v Mauthausenu, který byl právě díky jeho přítomnosti považovaný za ještě horší místo než Osvětim nebo Dachau. Heim si svým zacházením se zajatci vysloužil přezdívku Doktor smrt. Nezabíjel z povinnosti, dělal to proto, že ho to bavilo. Zkoušel, co lidé vydrží. Jeho činy přesahují daleko za hranici toho, co si člověk umí představit. Heim amputoval lidem při vědomí končetiny, řezal břicha a se stopkami v ruce čekal na smrt, rval lidem při vědomí srdce z těla, píchal jim do těla benzín. Rád si vystavoval lebky na svém stole.
Simon Wiesenthal
Simon pobyt v Mauthausenu přežil a rozhodl se své trýznitele přivést před spravedlnost za každou cenu. Proto sepsal seznam 91 dozorců z tábora a odeslal jej americkému plukovníkovi. Jenže Němců k výslechu bylo hodně, a tak Heim skončil jen na seznamu lidí po kterých se pátralo. To stačilo, aby náhodná hlídka Heima sebrala a odvezla do zajateckého tábora.
Vánoce 1946
Němečtí zajatci byli předávaní k soudnímu stíhání do Německa. Heim je jeden z nich. V německém vězení hrál tenis a žil poměrně klidným životem, aniž by se někdo zajímal, kdo to vlastně je.
Čtěte také: Tajný kód amerických indiánů, který pomohl vyhrát 2. světovou válku
Vánoce 1947
Přichází „vánoční amnestie“, Heim měl sice povinnost chodit pracovat do solných dolů, ale mohl žít bez omezení pohybu a stále nikdo neřešil, kým je.
1948
Přeživších týraných lidí bylo stále hodně a jejich hlas byl slyšet. Heim dostal předvolání, kde měl znovu objasnit svoji angažovanost během války. Šlo vlastně o formalitu, ale chytrý doktor se na výslech dobře připravil. Přinesl si sebou mnoho doporučení od rodin, jejichž děti učil tenis, a dokonce měl i písemná svědectví, že byl odpůrcem Hitlerových teorií eutanázie a rasové diskriminace. Verdikt soudu ze dne 22. 3. 1948 zněl ve smyslu: „Dotyčná osoba důvěryhodně prokázala, že byla násilně zapsána do Waffen – SS, jeho povolání lékaře mu nelze přičíst jako trestný čin, protože se žádným způsobem na činnosti v rozporu s lidskostí a mezinárodním právem…“.
Pobyt v Rakousku
Heim si žil poklidným životem, pracoval jako lékař na klinice, trénoval tenisovou mládež a hrál hokej. Minulost se ale vrací. Na Rakouskou tenisovou asociaci a do Vídeňské asociace ledního hokeje přišly dopisy od Karla Kaufmana, které je upozornily na Heimovu minulost. Hokejisté nic neřešili. Tenisová asociace měla v čela Američana, a ten se začal o věc zajímat. Kaufman šel svědčit k soudu a vypadalo to, že se kruh kolem Heima uzavírá.
Heim zmizel.
Čtěte také: Skandální život princezny Margaret, mladší sestry královny Alžběty
1950
V roce 1950 byl na Ariberta Heima vydán mezinárodní zatykač. On mezitím žil spokojeně v Německu v Baden Badenu, byl ženatý, jeho žena čekala druhé dítě. Měl soukromou gynekologickou praxi a falešné jméno.
Díky zájmu o tenis se setkal s Jaroslavem Drobným, Britem českého původu. Ten pracoval během války pro Británii jako špion a měl mezi německými sportovci sledovat ty, kteří sympatizují s nacisty. Drobný Heima, který si nyní říkal Ferdinand, poznal a podal o tom hlášení do Británie.
Další vlna zúčtování
Mnoho válečných zločinců uteklo do Afriky nebo do Jižní Ameriky. Lovec nacistů Wiesenthal se rozhodl lovu na tyto lidi zasvětit svůj život. Byl ochotný i porušit mezinárodní právo, a tak díky jeho umanutosti byl dopaden jeden z nejhledanějších válečných zločinců v Argentině. Je to Adolf Aichman, který byl proti své vůli unesen do Izraele, odsouzen a popraven. Od Norimberského procesu je to nejvýznamnější událost vypořádání se s válečným zločincem.
Heima chycení Aichmana vyplašilo. Rozloučil se se ženou a v noci zmizel. Brzy ráno si pro něj přišlo 6 mužů. Pozdě.
Čtěte také: Anna Boleynová: Dvě tváře nejslavnější královny-manželky v dějinách Anglie
1963
Jak se později zjistilo, útěk mu zorganizovala sestra a také od ní dostal velkou hotovost. Převedl na ni většinu svého majetku, zbytek dostala manželka. Podle tehdejších zákonů sestru nikdo nemohl za pomoc stíhat. Naposled Heima viděli v Německu v dubnu 1963, kdy potřeboval dořešit nějaké majetkové věci. Kde se ukrýval anebo kde žil v té době, nebylo známo.
Maroko
Další stopa vedla do města Tangier v Maroku, kam vycestoval s falešným pasem přes Španělsko. V Maroku bylo ale mnoho Židů, a proto se ještě ten rok přesunul do Káhiry. Zde ho opět vystopoval Wiesenthal. Heime zde měl tenisovou školu.
Čtěte také: Co jste nevěděli o Martě Gottwaldové, první dámě pro ostudu
1979
Teprve teď zasáhly úřady a zabavily rodině Heima většinu majetku, z jehož výnosů mu sestra a manželka přes prostředníky posílaly peníze.
Heim chtěl zapadnout a přijal islámskou víru a nové jméno – Tarek Hussein Farid. S omezeným množstvím financí už se mu tak dobře nežilo, skrýval se a bál se dopadení. Přesto se občas odhodlal a vycestoval, aby se někde ve světě setkal se synem.
Čtěte také: Postrach viktoriánské epochy, nepolapitelný zabiják z Londýna roku 1888, to byl legendární Jack Rozparovač
1990
Syn přiletěl do Káhiry. Dostal vzkaz, že otec je nemocný a potřebuje peníze. V kapsách kalhot přivezl 20 tisíc marek. Otce našel v nemocnici s diagnózou rakoviny konečníku. Syn byl sice pod dozorem policie, ale často měnil bydliště a země pobytu, a tak se uměl ztratit.
1992
Aribert Heim údajně zemřel 9.8. 1992 v Káhiře v hotelu. Během jeho nemoci mu syn volal z telefonních budek, aby nebyl odhalen. Když cítil konec, přiletěl do Káhiry a byl s otcem do poslední chvíle.
Čtěte také: Zakázané knihy: násilí v Harry Potterovi, skandální Lolita a odsouzený Medvídek Pú
11.září 2001
Po teroristických útocích v USA dochází ke změnám v kontrole finančních toků na bankovních účtech. Najevo tak vyplynulo, že syn přesunul na účet do Španělska po malých obnosech téměř 90 tisíc eur. Na základě odposlechu příbuzných Heima bylo dohledáno mnoho dalších převodů v hodnotě 300 tisíc eur. Všechny převody byly datované až po údajné smrti zločince.
Bohužel postupně umírají svědci válečných zločinů a také lidé, kteří zločince vyhledávali.
2008
V jednom z egyptských obchodů s oblečením byla nalezena stará taška, která obsahovala účty z hotelů, lékařské zprávy, fotografie, Heimovy ručně psané paměti. Materiál posloužil historikům ke zmapování života tohoto vraha. Možná měl také doložit Heimovu smrt a nález tašky nebyl náhodný.
Čtěte také: Ideál ženské krásy napříč historií – kruté svazování chodidel i barvení zubů na černo
