Tato zelenina je kalorická bomba. Nakynete po ní hůř než po čokoládě. Češi to neví a myslí, že po ní zhubnou
Změna životního stylu a snaha o redukci hmotnosti jsou v dnešní době témata, která řeší snad každý druhý Čech. Když se rozhodneme, že se sebou začneme něco dělat, většinou jako první krok zvolíme radikální úpravu jídelníčku.
První věc, která nás napadne, je nahradit těžká jídla, sladkosti a přílohy zeleninou. Automaticky totiž předpokládáme, že cokoliv, co spadá do kategorie „zelenina“, je automaticky dietní, lehké a pomůže nám k vysněné postavě. Jenže právě zde se skrývá jeden z největších dietních omylů, na který doplácí tisíce lidí. Ne každá zelenina je totiž stejná a některé druhy mohou vaše hubnutí zcela zastavit, nebo dokonce způsobit, že se vaše váha začne hýbat směrem nahoru.
Mýtus o zázračné zelenině a psychologie jídla
Největším problémem je naše vnímání potravin. Když si dáte tabulku mléčné čokolády, víte, že hřešíte. Máte výčitky svědomí a podvědomě si řeknete, že příště se musíte víc hlídat. Psychologický efekt čokolády je jasný – je to cukr, je to tuk, a proto se po ní tloustne. U zeleniny ale toto varovné světýlko v hlavě nesvítí. Máme pocit, že čím více jí sníme, tím lépe pro naše tělo děláme. Jenže realita je taková, že tato zelenina je kalorická bomba. Konkrétně mluvíme o druzích, které jsou bohaté na cukry a komplexní sacharidy, které si naše tělo ukládá velmi efektivně.
Pokud se zaměříme na to, co se děje v našem těle, musíme zmínit především vysokokalorické nebo škrobnaté druhy. Mezi ty hlavní viníky patří například kukuřice, hrášek nebo v některých případech i klasické brambory a sladké brambory (batáty). Zatímco listový salát, okurka nebo cuketa jsou tvořeny převážně vodou a vlákninou, tyto škrobnaté druhy obsahují obrovské množství energie. Například taková kukuřice je botanicky vzato spíše obilnina a v zemědělství se používá k výkrmu dobytka právě proto, že po ní zvířata rychle nabírají na váze. My si ji ale s klidným svědomím nasypeme do každého salátu v domnění, že jíme zdravě.
Čokoláda versus kukuřice: Kde číhá větší riziko?
Právě v tomto srovnání se sladkostmi tkví největší riziko. Dá se říct, že nakynete po ní hůř než po čokoládě, a to právě kvůli onomu falešnému pocitu bezpečí. Když člověk jí čokoládu, obvykle se po pár čtverečcích zastaví, protože ví, o jaký kalorický náklad jde. Ale u kukuřice nebo sladkého hrášku nemá většina lidí žádnou brzdu. Jsou schopni sníst celou plechovku nebo obrovskou mísu salátu, který je těmito ingrediencemi doslova nabitý. Tím do těla dostanou stejné, ne-li vyšší množství kalorií než z té čokolády, ale s tím rozdílem, že se cítí jako „přeborníci ve zdravé výživě“.
V českém prostředí je tento mýtus neuvěřitelně zakořeněný. Češi to neví a myslí, že po ní zhubnou, což vede k frustraci z toho, že i přes zdánlivě zdravý jídelníček ručička na váze neklesá. Často slýcháme stížnosti typu: „Vždyť jím jenom saláty, a pořád nic.“ Když se ale podíváte na složení takového salátu, zjistíte, že základem je sice ledový salát, ale je v něm půl plechovky kukuřice, hrst hrášku a možná ještě krutony. Výsledek je kaloricky srovnatelný s běžným obědem, ale tělo dostane obrovskou dávku rychých cukrů, které rozkolísají hladinu inzulínu v krvi.
Inzulínová past a skryté nástrahy v plechovkách
Inzulín je v tomto procesu klíčový hráč. Škrobnatá zelenina má vysoký glykemický index. To znamená, že po její konzumaci hladina cukru v krvi prudce vyletí nahoru. Tělo zareaguje masivním vyloučením inzulínu, který má za úkol tento cukr odklidit – a nejčastěji ho uloží přímo do tukových zásob. Krátce po takovém „zdravém“ jídle pak člověk dostane znovu hlad, protože hladina cukru v krvi stejně rychle zase klesne. Je to začarovaný kruh, který hubnutí prakticky znemožňuje.
Dalším faktorem je způsob, jakým tuto zeleninu konzumujeme. Často saháme po konzervovaných variantách. Konzervovaná kukuřice nebo hrášek jsou sice pohodlné, ale bývají naloženy ve sladkoslaném nálevu, který kalorickou hodnotu ještě zvyšuje. I když se snažíte nálev slít, část cukru už v zelenině zůstává. To je další důvod, proč nakynete hůř než po čokoládě, protože o čokoládě člověk ví, že tloustne, tady si myslí, že jí může jíst beztrestně a v neomezeném množství. Pocit, že děláme něco pro své zdraví, nám dává psychologické svolení k tomu, abychom se přejídali.
Není zelenina jako zelenina
Neznamená to, že bychom kukuřici nebo hrášek měli z jídelníčku úplně vyškrtnout. Obsahují vitamíny, minerály a důležitou vlákninu. Problémem je pouze množství a kontext. Pokud si dáte lžíci kukuřice pro chuť do velkého zeleninového salátu, nic hrozného se nestane. Pokud je ale tato vysokokalorická zelenina hlavním zdrojem vaší večeře, protože se snažíte vyhnout pečivu nebo přílohám, děláte chybu. V podstatě jste jen nahradili jeden škrob (z pečiva) jiným škrobem (ze zeleniny), a to často v mnohem větším objemu.
Je důležité si uvědomit, že hubnutí je o energetické bilanci a o tom, jak tělo reaguje na různé typy živin. Pokud chcete skutečně redukovat váhu, musíte se naučit mezi zeleninou rozlišovat. Základem by měla být zelenina listová, košťálová (jako je květák nebo brokolice) a tykvovitá. Tato zelenina má minimální kalorickou hodnotu a můžete jí sníst téměř neomezené množství. Naproti tomu ty vysokokalorické nebo škrobnaté druhy je třeba vnímat spíše jako přílohu než jako základ salátu.
