Kolik zemí, tolik chutí aneb některá hodně zvláštní jídla z ciziny
Foto: Elena Hramova / Shutterstock

Kolik zemí, tolik chutí aneb některá hodně zvláštní jídla z ciziny

Dějiny kuchařství jsou součástí civilizace a zajímavé je, že chutě různých národů jsou dost odlišné. Úroveň kuchařského umění je nepopiratelně vyšší v jižní části Evropy než v severní, kde dávají přednost dobrému, ale jednoduchému jídlu.

Tentokrát z Francie

Francouzi se naučili kuchařskému umění od italských mistrů kuchařských už v renesanci a netrvalo dlouho, a právě Francie se stala domovem všech labužníků a francouzská kuchyně se dostala do celého světa. Některé staré klasické recepty jsou tak zvláštní, že stojí určitě za vyzkoušení. Bon appétit!

Kaštanová polévka

Připravte si 3–4 tucty (tucet je 12 kusů) jedlých kaštanů, asi 30 dkg špeku nakrájeného na kostky, 1–2 střední brambory, 1-2 mrkve, bobkový list, vodu, hovězí vývar, sůl a opečené krajíce chleba.

Kaštany oloupeme, vložíme do studené osolené vody a vaříme. Když změknou, přidá se podélně rozpůlená mrkev a brambory na kostky. Přidá se voda dle potřeby a koření. Když je vše měkké, propasíruje se to sítem (dnes máme mixér, který práci urychlí). Vzniklá kaše se naředí hovězím vývarem a povaří. Dle libosti lze do polévky přidat cukr. Podává se s opečeným chlebem.

Lehký předkrm: Telecí nožičky podle sv. Menehoulda

Připravte si počet telecích nožiček podle potřeby, žloutek, olej, strouhanku, sůl a pepř.

Ostrým nožem rozřízneme podélně telecí nožičky, důkladně vyprané a spařené ponecháme jen maso. Nožičky svážeme, aby držely tvar a vaříme do měkka ve slané vodě. Hotové necháme vychladnout. Namočíme je do žloutku s olejem a obalíme ve strouhance, do které přijde trocha soli a pepře. Vše se osmaží do zlatova a sundá se provázek.

Zadělávané kuře

Toto jídlo se zvučným názvem La friskassée de poulet bylo oblíbeným pokrmem Ludvíka XIV. Můžete si tedy připravit opravdu královskou hostinu a možná si i na rozdíl od lehkého předkrmu ze smažených telecích nožiček pochutnáte.

K přípravě potřebujete 1 kuře uvařené v litru vody s cibulí, do níž zapíchneme hřebíček s rozkrájenou karotkou, bylinkami, solí a zrnky pepře. Na omáčku potom potřebujete asi půl litru kuřecího vývaru, 3 žloutky, 3 lžíce smetany, trochu citronové šťávy, 12 dkg žampionů nebo hřibů, tucet lahůdkových cibulek, máslo, mouku.

Kuře rozdělíme na úhledné kousky, vložíme je do pánve, přidáme cibuli, karotku, bylinky, sůl a horkou vodu. Uvedeme do varu, sbíráme pěnu a dusíme asi hodinu. Polévku přecedíme do jiné nádoby. V čisté pánvi rozpustíme máslo a smícháme s moukou v hladkou kaši. Postupně přidáme horký vývar z kuřete. Nakonec přidáme důkladně promíchané žloutky se smetanou, rozředěné trochou vlažného vývaru. Deset minut před podáváním vložíme do omáčky cibulky a houby, dušené před tím na másle (nesmí zhnědnout) a nakonec trochu citronové šťávy. Kuře podáváme v horké míse nebo na litinové pánvičce, obložené cibulkami a žampiony a zalité přecezenou omáčkou.

Dušené brambory podle lyonského způsobu

Přestože si francouzská kuchyně recept přisvojila, jeho kořeny sahají až k bohaté šlechtě do Benátek.

Potřebujeme na 1 kg brambor ¼ kg cibule, máslo nebo sádlo, petržel, sůl a pepř.

Brambory se uvaří ve slupce a oloupané nakrájí na tenké plátky. Nesmíte je moc uvařit. Potom se dusí ve velké pánvi na másle nebo sádle do zlatohněda. Usmažíme cibulku a přidáme k bramborám. Vše se posype solí, pepřem a nakrájenou čerstvou petrželkou.

Sladká tečka

Ve Francii se sladký dezert podává po staletí. Vždy se odnese vše po jídle ze stolu a poté se stůl zaplní různými druhy lehkého pečiva, cukrovaným ovocem, krémy, zmrzlinami a dalšími pamlsky. Už od 19. století se cukráři předháněli ve výrobě různých extravagantních dobrot, ze kterých aranžovali na stolech různé barevné kreace a hodovníci potom v živém rozhovoru ochutnávali tu kousek a tam zase jiný kousek.

Baba au rhum

Zdroj: Marzus Z-pics

Nejde o nic jiného než o trochu odlišnou rumovou bábovku s rozinkami. Ve Francii mají rádi drobnosti, a tak často místo jedné bábovky upečou několik malých. Postup je stejný.

Připravíme si ¼ hladké mouky, rovnou lžíci droždí, 3 lžíce nevařeného vlažného mléka, asi 8 dkg másla, 3 velká vejce, 2 lžíce cukru. špetku soli, 8 dkg hrozinek.

Na polevu, kterou se zalije bábovka (nebo malé bábovky), je třeba 16 dkg cukru, velkou sklenici vody a 6 lžic rumu.

V mouce v míse uděláme dolíček, kde smícháme droždí s vlažným mlékem a necháme odstát. Přidáme ušlehaná vejce a uhněteme těsto, které se nechá v teple asi půl hodiny stát. Přidá se rozpuštěné máslo, sůl, cukr a vše se znovu prohněte. Nakonec se přimíchají rozinky. Bábovkovou formu zaplníme ideálně do poloviny a necháme v teple vykynout. Když je plná forma, dáme péct. Velká bábovka potřebuje k upečení asi 40 minut. Bábovka se za tepla vyklopí z formy a postaví na drátěný podnos.

Poleva se připraví rozvařením cukru ve vodě. Do vychladlé polevy se dá rum bábovka se polevou opatrně důkladně zalije. Na ozdobu se ještě může posypat nastrouhanou citronovou kůrou.

 

Zdroj:

  • Co chutná na zeměkouli – J. Morphy (1935)
Přidejte si nás na domovskou stránku
Seznam.cz nebo Google Zprávy
Přidat na Seznam.cz Přidat na Google zprávy