Petr Štěpánek zachránil starou chalupu na Kokořínsku. Modrá kamna si poskládal z kachlí nalezených na půdě
Chalupa pochází z roku 1920 a její začátky nebyly zrovna romantické. Když sem Petr Štěpánek poprvé přijel, okolí zarůstalo vysokou trávou, v domě nebyla tekoucí voda a na toaletu se chodilo ven. Sám herec později vzpomínal, že se zpočátku chodil koupat do studeného potoka.
Jeho první manželka Vlasta Janečková si ovšem zdejší krajinu zamilovala při natáčení a nechtěla se svého objevu vzdát. Štěpánek nakonec vzal chalupu za svou a pustil se do oprav. Z bývalé stáje postupně vybudoval koupelnu a postaral se o nezbytné technické zázemí.
Na starém domě mu záleželo do posledního detailu
Petr Štěpánek přitom z původního venkovského stavení nechtěl vytvořit moderní dům, který by vyčníval z nádherné přírody. Trval například na zachování oblých rohů, jaké mělo původní zdivo. Přesvědčit zedníky, aby nepoužívali obvyklé pravé úhly, prý nebylo vůbec jednoduché. Plastová okna a další moderní prvky u něj také neměly šanci.
Sám se přitom nikdy nebál vzít do ruky nářadí. Během života získal zkušenosti s různými stavebními a řemeslnými pracemi, takže si dokázal poradit s elektřinou i instalatérskými úpravami. Práce kolem domu pro něj představovala oproti hereckému povolání příjemnou změnu.
Modrá kamna dostala druhý život
Nejvýraznějším prvkem chalupy je kuchyně s velkými kachlovými kamny. Jejich příběh je přitom docela neobvyklý. Modré kachle totiž Štěpánek našel na půdě. Místo aby je vyhodil, rozhodl se je znovu využít a nechal z nich kamna sestavit.
Některé kachle nesou stopy svého stáří, včetně prasklin. Právě ty ale dávají kamnům osobitý vzhled. Současná Štěpánkova partnerka Zlata Adamovská k nim později vybírala také podlahovou dlažbu s modrobílým vzorem, která s nimi barevně ladí.
Když se herečka do chalupy začala zapojovat, čekala ji další práce. Zpočátku ji místo příliš neoslovilo, postupně si však Kokořínsko zamilovala. Po smrti Vlasty Janečkové v roce 2012 stavení započalo novou kapitolu a manželé se pustili do dalších úprav.
Z verandy vznikl pokoj pro vnoučata
Zlata Adamovská se zaměřila hlavně na pohodlí a praktické vybavení. Starý nábytek nahradila novým, vznikla nová kuchyně, upravily se podlahy a chalupa získala dvě koupelny. Z původní verandy v prvním patře pak manželé vytvořili malý pokoj pro vnoučata.
Ani dnes ovšem chalupa neslouží jen k odpočinku. Oba manželé mají rádi manuální práci a někdy se dokonce dohadují, kdo z nich si první vezme vrtačku. Adamovská se stará o zahradu, květiny a keře, Petr Štěpánek zase rád seká trávu tradiční kosou.
Na pozemku nechybí ani studna s ruční pumpou. Společně s topením na dřevo a dalšími jednoduchými řešeními dává chalupě určitou soběstačnost i v případě výpadku elektřiny.
Z někdejší zanedbané usedlosti se tak stalo rodinné útočiště, které si zachovalo venkovský charakter. A právě v tom spočívá největší kouzlo celé rekonstrukce. Nejde o nový luxusní dům převlečený za chalupu, ale o staré stavení, kterému jeho majitelé dopřáli další život.