V Česku leží stovky tun zlata za desítky miliard. Seznam míst, kde se nacházejí největší ložiska
Zlato se v českých zemích dobývalo už ve středověku. Některá města, například Jílové u Prahy nebo Kašperské Hory, vděčí za svůj historický význam právě těžbě drahého kovu. Tehdejší horníci však pracovali s mnohem jednoduššími prostředky než dnešní geologové. Moderní průzkum odhalil další rozsáhlá ložiska, která se nacházejí i v místech, kde by je člověk vůbec nečekal.
Pět set tun zlata, ale má to háček
Odhad, že se v Česku může nacházet až 500 tun zlata, se objevuje v odborných debatách o zdejších nerostných zdrojích. Nejde ale o množství, které by bylo možné jednoduše vykopat a prodat. Je nutné rozlišovat mezi skutečně evidovanými zásobami, předpokládanými zdroji a geologickým potenciálem dosud nedostatečně prozkoumaných oblastí.
Podle údajů zveřejněných v roce 2025 se evidované zásoby zlata v České republice pohybovaly kolem 238,9 tuny. Ani toto číslo neznamená, že by bylo možné všechno zlato ekonomicky vytěžit. Významnou roli hraje hloubka ložiska, koncentrace kovu v hornině, náklady na dobývání i ochrana okolní krajiny.
Kde se největší česká naleziště nacházejí?
Mezi nejvýznamnější zlatonosné oblasti patří především střední Čechy, Šumava a Jeseníky. Některé lokality jsou známé už stovky let, jiné se dostaly do popředí až díky modernímu geologickému průzkumu.
Mokrsko a Mokrsko-východ
Oblast u Nového Knína ve středních Čechách patří k nejvýznamnějším českým nalezištím. Zlato se zde nachází rozptýlené v hornině, nikoli pouze v podobě nápadných žilek nebo větších kousků kovu. Právě vysoký celkový obsah zlata v rozsáhlém horninovém tělese činí z Mokrska mimořádně atraktivní lokalitu.
Případná těžba by však znamenala velký zásah do krajiny. Záměr vyvolává dlouhodobé spory kvůli dopadům na životní prostředí i blízkost obytných oblastí.
Kašperské Hory
Šumavské Kašperské Hory patří k nejslavnějším českým zlatokopeckým oblastem. Zlato se zde dobývalo už ve středověku a jeho těžba pomohla městu získat značné bohatství. Ložisko je přitom zajímavé i z dnešního geologického hlediska.
Novodobé úvahy o obnovení těžby ale narážejí na ochranu přírody. Kašperské Hory leží v citlivé šumavské oblasti, kde by rozsáhlá důlní činnost znamenala mimořádně problematický zásah.
Jílové u Prahy
Jílové je další známou historickou oblastí. Zdejší zlato se rovněž těžilo už ve středověku a město se díky němu stalo významným hornickým centrem. Pozůstatky starých štol a důlních děl připomínají, jak důležitou roli těžba v minulosti hrála.
Dnes je Jílové známé především svou hornickou historií a muzeem, které ji připomíná. Nejde však o místo, kde by se v současnosti připravovala rozsáhlá průmyslová těžba.
Zlaté Hory
Jesenické Zlaté Hory se v poslední době dostaly do centra pozornosti díky novému geologickému průzkumu. V listopadu 2025 se objevila zpráva, že průzkumné práce potvrdily v oblasti 10,89 tuny zlata. To bylo přibližně pětkrát více, než předpokládaly původní odhady.
Hodnota tohoto množství se tehdy odhadovala téměř na 30 miliard korun. Jde o názorný příklad toho, jak mohou nové průzkumné metody změnit dosavadní představy o bohatství ukrytém pod zemí.
Čelina a Prostřední Lhota
Další významnou zlatonosnou oblast najdeme ve středních Čechách. Okolí Čeliny a Prostřední Lhoty patří do širšího novoknínského zlatonosného revíru. Zdejší výskyt zlata souvisí s geologickou stavbou oblasti a historickou hornickou činností.
Vacíkov a Voltýřov
Také na Příbramsku a v jeho okolí se nachází několik zlatonosných lokalit. Patří mezi ně Vacíkov a Voltýřov. Nejde o tak známá místa jako Kašperské Hory nebo Jílové, přesto jsou součástí českého zlatonosného potenciálu.
Mikulovice, Břevenec a Suchá Rudná
Další zajímavé lokality leží na severní Moravě a v Jeseníkách. Mikulovice u Jeseníka, Břevenec nebo Suchá Rudná patří k oblastem, kde geologové výskyt zlata evidují. Suchá Rudná má navíc dlouhou hornickou tradici a připomíná, že zlatokopectví nebylo v minulosti omezené pouze na Čechy.
Proč se české zlato netěží?
Mohlo by se zdát, že při takovém množství zlata by se jeho těžba musela vyplatit. Jenže samotná přítomnost drahého kovu ještě neznamená, že je jeho dobývání ekonomicky výhodné.
Zlato bývá v hornině rozptýlené v malých koncentracích. Aby se získalo několik gramů kovu, je někdy nutné vytěžit a zpracovat velké množství horniny. K tomu se přidávají náklady na vybudování dolu, technologie zpracování, otázka bezpečnosti a ochrana životního prostředí.
Česká republika tak má pod povrchem značné nerostné bohatství, jehož skutečná hodnota závisí nejen na ceně zlata na světových trzích, ale také na tom, zda a za jakých podmínek by bylo možné ho bezpečně a hospodárně získat.