Jak vypadaly Drábské světničky ve středověku: Povedená animace ukazuje, jak monumentální hrad zde stával
Hrad klasické hradby nepotřeboval
Drábské světničky leží v Příhrazských skalách nedaleko Mnichova Hradiště. Skalní masiv Hrada zde vytváří několik samostatných pískovcových bloků. Některé z nich se zvedají nad okolním terénem a jejich stěny spadají do značné hloubky. Pro stavbu středověkého opevnění to byla mimořádně výhodná poloha.
Stavitelé nemuseli budovat mohutné kamenné hradby, jaké známe z jiných hradů. Využili přírodní překážky a jednotlivé skalní bloky propojili dřevěnými konstrukcemi. Když se podíváte na dnešní podobu areálu, jen těžko si představíte, kolik práce muselo dát vybudování takového sídla.
Archeologové na místě rozpoznali pozůstatky přibližně osmnácti místností vytesaných do pískovce, stopy po sedmi dřevěných stavbách a šesti mostních konstrukcích. Ve skalách zůstaly otvory a drážky, do kterých byly kdysi upevněny trámy. Právě díky nim lze alespoň částečně rekonstruovat podobu někdejšího hradu.
Mezi skalami vedly mosty
Jednotlivé skalní věže nebyly jen samostatnými útočišti. Propojovaly je dřevěné mosty a lávky, po kterých se obyvatelé mohli pohybovat mezi různými částmi opevnění. Na skalních plošinách stály roubené budovy. Jejich trámy byly zasazeny do otvorů vysekaných přímo v pískovci.
Důležitou roli hrály také místnosti vytesané do skály. Některé sloužily jako sklady a zásobárny, další měly zřejmě obytnou nebo obrannou funkci. Archeologové zde identifikovali také prostor, který bývá označován jako kaple. Nachází se v něm vytesaná lavice a místo pro oltář. Další místnost je vykládána jako vězení s hladomornou.
Neznamená to ale, že by obyvatelé hradu trávili veškerý čas v malých skalních komůrkách. Hlavní obytné prostory se pravděpodobně nacházely v dřevěných stavbách na skalních plošinách. Pískovec poskytoval ochranu a zázemí, dřevěné budovy zase prostor pro běžný život.
Jak hrad mohl ve své původní podobě vypadat, přibližuje animace:
Kdo si tak neobvyklý hrad postavil?
To je jedna z největších záhad Drábských světniček. O hradu se nedochovala žádná známá dobová písemná zpráva, která by prozradila jeho původní jméno, majitele nebo přesný účel. Ani jeho vznik nelze určit s naprostou jistotou.
Archeologické nálezy dokládají osídlení lokality už od 12. století. Samotný skalní hrad bývá nejčastěji spojován s vrcholným středověkem a některé výklady jeho vznik kladou do první poloviny 15. století. Objevuje se také teorie, že mohl sloužit jako opěrný bod husitských vojsk a střežit obchodní cestu v okolí Jizery. Tato souvislost však není historicky prokázaná.
Jisté je, že opevněné sídlo postupně zaniklo a dřevěné stavby se nedochovaly. Mosty se rozpadly, roubené domy zmizely a zůstaly jen skalní místnosti a stopy po trámech. Právě ty dnes umožňují archeologům skládat obraz někdejšího hradu.
Po pěti letech se návštěvníci mohou vrátit
Drábské světničky patří k nejznámějším místům Českého ráje, jejich oblíbenost však měla také stinnou stránku. Velký počet turistů postupně poškozoval měkký pískovec. Ve skalách vznikaly prohlubně a erozní rýhy, na některých místech se objevily také nápisy vyryté vandaly.
Proto byl areál téměř pět let uzavřen. Lesy České republiky během záchranného projektu za bezmála 18 milionů korun stabilizovaly poškozené svahy, opravily přístupové trasy a vybudovaly nové schody, lávky i zábradlí. Veřejnosti se Drábské světničky znovu otevřely 7. listopadu 2026. Přístupné jsou celoročně a bez vstupného.