Kutil z Plané si postavil celoročně obyvatelný domek z palet. Vyšel ho na 20 000 Kč
Místo stanu chtěl něco, co vydrží celý rok
Martin Tovara pracuje jako pokrývač a klempíř, takže se stavebními materiály a řemeslem má zkušenosti. Na zahradě už rodina měla menší zděnou stavbu, ta ale přestala vyhovovat jejich potřebám. Chtěli místo, kde by mohli společně trávit volný čas a které by nebylo závislé na počasí.
Nejdříve přemýšlel o větším zahradním stanu. Ten by ale posloužil především v létě. Nakonec se rozhodl pro vlastní dřevěnou chatku. Místo nákupu drahého stavebního řeziva začal shánět použité palety.
Třináct jich získal ve firmě, kde pracuje, další mu daroval soused. Postupně jich nasbíral celkem 56. Právě z nich vytvořil základní konstrukci svého zahradního útočiště.
Chatka má vlastní verandu i zateplenou podlahu
Základní půdorys stavby má rozměry 3,2 × 2,4 metru. K němu přibyla ještě malá veranda o ploše necelých dvou metrů čtverečních. Nejde tedy o velkou zahradní stavbu, ale pro posezení, odpočinek nebo společné chvíle s rodinou poskytuje dostatek prostoru.
Martin nepoužil klasické betonové základy. Chatku usadil na betonové bloky, které ji oddělují od země. Tím omezil přímý kontakt dřevěné konstrukce s vlhkým podložím.
Pozornost věnoval také izolaci. Pod podlahu umístil deset centimetrů minerální vlny a parozábranu. Stěny a strop vytvořil z paletového dřeva, které doplnil dalšími konstrukčními prvky a vazníky. Zvenčí stavbu opláštil trapézovými plechy a opatřil okapy.
Vnější vzhled nakonec upravil polystyrenem, perlinkou a fasádní barvou. Střecha dostala podkladovou lepenku a šindel. Dřevěné části ošetřil ochrannou lazurou, která je chrání před vlhkostí a dřevokazným hmyzem.
Výsledkem není provizorní přístřešek, ale poměrně promyšlená malá stavba, která se vzhledem běžné zahradní chatce nijak nevymyká.
Stavěl po práci a utratil jen 20 tisíc
Na stavbě pracoval Martin pravidelně po zaměstnání, většinou přibližně dvě hodiny denně. Postupoval po jednotlivých etapách. Nejdříve připravil nosnou konstrukci, následovala podlaha, izolace, opláštění a nakonec střecha a povrchové úpravy.
Celý projekt ho podle jeho vlastního vyčíslení vyšel na přibližně 20 000 korun. V této částce počítal nejen s izolací, ale také s plechy, barvami, lazurami, kováním a spojovacím materiálem. Největší úsporu představovaly právě palety, které získal zdarma. Bezplatně měl také část starého dřeva použitého na střešní konstrukci.
Podobná stavba samozřejmě vyžaduje určité řemeslné zkušenosti, dobrý plán a čas. Důležité je také vybírat palety v dobrém stavu a před použitím zkontrolovat, zda nejsou chemicky ošetřené nevhodným způsobem nebo kontaminované látkami, které by mohly představovat zdravotní riziko.
Martinův projekt ale ukazuje, že při troše šikovnosti a dostupnosti použitých materiálů nemusí být vlastní zahradní chatka finančně nedostupným snem. Někdy stačí 56 palet, volné večery a chuť pustit se do práce.