Tajemství úspěšného předpěstování: Co zasít už teď pro bohatou úrodu

Nejlepší rostliny pro předpěstování

Mezi druhy zeleniny s krátkou vegetační dobou a dobrou odolností vůči mrazu, které můžeme vysévat rovnou na záhon až na jaře, patří například ředkvičky, saláty, mrkev, špenát nebo petržel. Kromě nich ale existují mnohé oblíbené plodiny s dlouhou vegetační dobou a vysokou citlivostí na mráz, které je pro optimální úrodu nutné předpěstovat uvnitř v teple. Takovými rostlinami jsou papriky, rajčata, cukety, dýně, celer, brokolice, jahody či nejrůznější bylinky.

Vůbec nejdříve, a to už v období od ledna přibližně do poloviny února, je vhodné zasít zejména papriky, jejichž vegetační doba je zdaleka nejdelší. Rajčata, která patří mezi ty nejoblíbenější plodiny, mohou být předpěstována i 8–10 týdnů před posledními mrazy. Podle mnoha odborníků je ideální vysévat začátkem února. A když už v tom budete, zasejte ve stejném termínu i celer. Ostatní rostliny poté stačí začít pěstovat až na začátku března. 

Vyvarujte se však toho, abyste semínka vysévali dříve, než je uvedeno na sáčku výrobce. Pokud jsou rostliny v době přesunu na venkovní záhon příliš velké, úrodu to negativně ovlivní.

Jak správně na to?

Předpěstování není žádná raketová věda, některá pravidla je ale nutné dodržovat. Základním krokem je výběr kvalitního osiva a správné načasování. Na výběru substrátu také záleží – pro předpěstování je vhodné používat lehkou, prodyšnou směs, která pomáhá sazenicím rychleji růst, ovšem bez příměsi rašeliny. Sázíme buď do speciálních sadbovačů nebo jakýchkoli spíše nízkých kelímků. Již používané nádoby je ale nezbytné důkladně vymýt. Velmi důležité je také udělat v nich odtokové otvory. Dále je zapotřebí umístit je tam, kde je dostatek světla (v ideálním případě by si měla sazenice užívat světla 12-16 hodin denně, ale není to nutnou podmínkou), ideálně tedy na okenní parapet. Pokud máte domov skutečně velmi tmavý, lze si dopomoci speciálními zářivkami. 

Kvůli udržení stabilní teploty a vlhkosti by měly být nádoby zakryté. K tomu můžete použít i obyčejnou potravinovou folii nebo igelitový sáček – víko totiž musí být průhledné. V nádobách udržujte nepřetržitou mírnou vlhkost ideálně rosením, přičemž dbejte na to, abyste rostliny nepřelili, to totiž může vést k plísním, hnilobě či houbovým chorobám. Jako prevence proti těmto neduhům funguje pravidelné větrání nadzvednutím víka.

Mladé rostlinky je poté nejlepší přesadit po vyvinutí dvou pravých lístků. Růst se většinou začne viditelně zrychlovat v průběhu března spolu s prodlužováním dne. Touto dobou se vaše soužití s rostlinkami chýlí ke konci a nezadržitelně se blíží čas, kdy jim bude lépe venku v záhonu.

Ať vás tedy s blížícím se jarem těší pěstitelské úspěchy a neúspěchy neodradí. Vždyť už Marcus Tullius Cicero tvrdil: „Pokud máte zahradu a knihovnu, máte vše, co potřebujete“. Především se tedy radujte z tohoto bohatství.

  Jak na předpěstování zeleniny poradí podrobněji i video):