Sny a vše, co jste o nich kdy chtěli vědět
Foto: Bruce Rolff / www.shutterstock.com

Sny a vše, co jste o nich kdy chtěli vědět

Říká se, že sny vypráví příběhy. Mohou být zábavné, romantické, znepokojující, děsivé a dokonce i bizarní. Jsou ale skutečným odrazem našeho reálného života nebo jsme obětí pouhého výmyslu nervového systému? Kdo ví

Vědci i lékaři se podobnými otázkami zabývají už od počátku 18. století, ale spousta z nich není dosud s jistotou zodpovězena. Ani renomovaní odborníci na snovou psychologii si nejsou zcela jisti, proč vůbec lidé sní, co sny ve skutečnosti způsobuje či jestli je nějaká možnost, že bychom sny mohli ovládat prostřednictvím naší mysli.

Na následujících řádkách se zaměříme na současné teorie, příčiny i na jednotlivé aplikace snění. Zodpovíme si nejzákladnější otázku ze všech – co je sen –, projdeme aktuální průzkumy spolu s přehlednými statistikami, ale také vás seznámíme s neobvyklými experimenty, které se sněním úzce souvisejí.

Co je to sen?

Sny hrají důležitou roli nejen v oblasti lidské paměti, ale mají také vysoký vliv na naše dlouhodobé nálady, celkovou fyziologii i na případnou kreativitu. Ve své podstatě je sen považován za vjem, který si do určité míry uvědomuje každý z nás. Ne všichni si jej však po probuzení pamatujeme. Stejně tak je málokdo z nás schopen vzpomenout si na všechny sny, které se nám za noc zdají. Je totiž prokázáno, že každému z nás se za noc zdá šest a více různých snů. Celých 95 % z nich si však po probuzení nepamatujeme.

Pokud byste rádi znali přesnou definici snu, zklameme vás. Neexistuje všeobecně přijímaná definice snění. Sen je natolik složitý souhrn vnímání, myšlenek a emocí, že je naprosto nemožné vytvořit jeho jednotnou formulaci.

Stejně tak je obtížné odpovědět na častou otázku – proč sníme. Do dnešního dne existuje několik různých teorií, které se snaží pravý důvod snění objasnit. Pojďme si čtyři z nich představit. První z nich hovoří o nevědomých touhách a přáních, které vyvolávají snění, a my tak v útržkách snů můžeme hledat dávku inspirace a vyhlídek do budoucnosti. Druhá z teorií se přiklání k čistě fyziologickému původu snění, kdy sny jsou zapříčiněny náhodnými signály, které vysílá mozek skrz nervový systém do celého těla během spánku. Třetí z nich vsází na podrobné zpracování informací ze zážitků každodenního života, které se v době, kdy sníme, odráží v našich snech. I proto můžeme mít občas pocit tzv. déjà vu. Poslední ze známých teorií vysvětluje příčinu snění jako určitou formu psychoterapie, prostřednictvím které si má odpočinout tělo i mysl.

I přes mnohé definice a teorie zůstávají sny nadále opředeny tajemstvím. To je dáno také tím, že sny lze jen stěží zkoumat v laboratořích a výzkumných ústavech. Doufejme, že s příchodem nových technologií nám vědci pomohou zlepšit chápání ohledně vzniku a dopadu snů na náš život.

Bylo zjištěno, že…

Sny jsou neustálým předmětem bádání a rozličných průzkumů. Nejnovějším z nich je průzkum týkající se dopadu celosvětové pandemie koronaviru na naše snění. Dlouhotrvající lockdown a celková stresová zátěž na lidskou psychiku zapříčinily nárůst snů, ve kterých se odráží nejen náš momentální strach o nás i naše blízké, ale také jistá dávka naděje, že se tělo prostřednictvím snění vypořádává s prodělanými traumaty v pozitivním duchu.

S průzkumem přišel vážený kanadský profesor psychiatrie a ředitel ústavu Dream and Nightmare, Tore Nielsen, který spolu se svými kolegy v poslední době zaznamenal nárůst snů ve společnosti. Podobné výsledky laboratoř zaznamenala poprvé v roce 1989, kdy došlo k rozsáhlému zemětřesení v San Francisku. Podruhé došlo k vysokému nárůstu snění v roce 2001, přesněji 11. září, po sérii koordinovaných teroristických útoků ve Spojených státech amerických. Je tedy zřejmé, že pokud je lidstvo vystaveno opravdu náročným zátěžovým situacím, odrazí se jejich momentální psychický stav právě v problematice snů.

V případě koronaviru hovoříme o tzv. pandemických snech. O nich pojednává mimo jiné také studie Kanaďanky Elizavety Solomonové z McGill University a Polky Rebeccy Robillardové z Královského institutu výzkumu duševního zdraví, sídlícího v Ottawě. Obě dámy vyzpovídaly téměř jednu tisícovku lidí, z nichž se necelých 37 % svěřilo, že v nedávné době zažili nepříjemné „živé“ sny, týkající se strachu o sebe sama i své blízké.

Podobné výsledky zaznamenal také průzkum amerického psychologa náboženství, Kellyho Bulkeleye. Jeho průzkumem prošlo zhruba 2,5 tisíce dospělých lidí, z nichž celých 29 % uvedlo, že od začátku pandemie zažívají více snů než kdykoliv předtím. Tematicky se týkaly především pocitů úzkosti, deprese a přílišného stresu (zdroj: scientificamerican)

Pokud vás tematika snů skutečně zajímá, najděte si 15 min. na video níže.

Zajímavosti a trocha statistiky

Ač někteří z vás nebudou nejspíš zcela souhlasit, je prokázané, že sny se zdají nám všem. I přes to, že si snění ne vždy plně uvědomujeme, sníme. A to dokonce v takové míře, že v průměru se každému z nás zdá až 1,5 tisíce snů ročně.

  • V průběhu spánku, přesněji v jeho REM fázi (viz níže), se nám zhruba každých 90 minut sny neustále střídají. Každý z nich v sobě skrývá jiný smysl i emoci.
  • S blížícím se ránem se délka snů postupně prodlužuje, a tak si nejčastěji pamatujeme právě ty, které se nám zdají těsně před probuzením.
  • Samotným sněním strávíme přibližně neuvěřitelných šest let našeho života, což je dáno také tím, že jako novorozenci prospíme v průběhu několika prvních měsíců 80 % dne
  • Převážně u dětí a u lidí, holdujících nezdravému stylu života, je pravděpodobnější, že se ve spánku setkají s nočními můrami. I proto se děti několikrát za noc s pláčem probouzí a vyhledávají přítomnost dospělého člena rodiny.
  • Zajímavé je i rozdělení „spáčů“ z hlediska barevných a černobílých snů. Je prokázáno, že každému osmému člověku se zdají pouze sny černobílé.

Spánek a jeho dopad na sny

Sny, výzkum mezi vysokoškoláky
Zdroj: vlastní tvorba
 

Spánek lze rozdělit do tří základních funkčních stavů. Jsou jimi tyto 3

  • fáze bdělosti
  • NREM fáze
  • REM fáze.

Stav bdělosti se vyznačuje připraveností a pohotovostí lidského organismu okamžitě reagovat na podněty. I přes to, že je bdělost považována za součást spánku, jedná se o zcela vědomý stav, který u dospělého člověka běžně trvá i 16 hodin denně.

NREM i REM fáze se z pohledu chování člověka ve spánku projevují velmi podobně jen s tím rozdílem, že v REM fázi neurony vykonávají činnost srovnatelnou se stavem bdění. Pojďme si je však rozebrat podrobněji.

REM fáze (ang. Rapid Eye Movement) se, jak překlad napovídá, vyznačuje mihotavým pohybem očí, ale také nižším svalovým napětím celého těla. Při spánku zabírá zhruba 20-25 %, což zahrnuje 90-120 minut celkové doby spánku u dospělých lidí. Jednotlivé úseky fáze REM se v průběhu několikrát opakují. V té poslední často dochází ke krátkému probuzení organismu. Pokud se při snění často ocitáte v tzv. živých snech, tak vězte, že vznikají právě v REM fázi.

Při NREM fázi zůstávají oči v úplném klidu, naopak svaly zaznamenávají mírný vzrůst napětí. Sny v této fázi neprobíhají vůbec či jsou méně jasné a člověk si je tak po probuzení spíše nepamatuje.

Lucidní snění

Zažili jste nezapomenutelný pocit, kdy jste si uprostřed snu náhle uvědomili, že skutečně sníte? Pokud ano, pravděpodobně jste se ocitli v tzv. lucidním snu (zdroj: psychologytoday) Jedná se o vědomý stav mysli, při kterém zcela vnímáme svět kolem nás. Nabízí se však otázka – lze lucidní sny doopravdy utvářet a kontrolovat dle našich představ, a nebo se jedná o pouhý výplod naší fantazie? Skutečné příběhy lidí, kteří lucidní snění opakovaně zažili, jsou živým důkazem, že lze naši mysl uvést do stavu, ve kterém vědomě utváříme fantastické představy, které s vysokou intenzitou prožíváme. A nejen to. Odborníci se domnívají, že opakovaným lucidním sněním můžeme zlepšit nejen emocionální prožitky ze samotných snů, ale skrze snění můžeme do značné míry ovlivňovat současnost, a dokonce i budoucnost. Německá psycholožka Ursula Voss ve své odborné publikaci Lucidní snění: stav vědomí s vlastnostmi bdění uvedla, že celých 92 % lidské populace je schopno lucidně snít (zdroj: frontiersin), a v zásadním měřítku tak změnit svůj život k lepšímu.

Pokud se rozhodnete pokusit se lucidní snění vyvolat, počítejte s tím, že se vám to nemusí napoprvé podařit. Existuje však několik technik, které by vám případné snažení měly usnadnit. Pojďme si je proto představit.

V případě, že si po probuzení sny vůbec nepamatujete, nezoufejte. I vy máte možnost dosáhnout lucidního snění. Jak na to? Pro začátek je důležité zůstat po probuzení nehybně ležet se zavřenýma očima a snažit se mozek „donutit“ vybavit si poslední snový obraz. Postupným tréninkem docílíte, že se vám začnou vybavovat vzpomínky na poslední prožitý sen. Až se tak stane, vzpomínky v mysli udržte a snažte se rozpomenout se na souvislosti (proč se nacházíte právě na tomto místě, proč se cítíte vesele/smutně, proč slyšíte tikot hodin apod.). Čím více času zpětnému vybavení snu věnujete, tím získáte více detailů, a celkový obraz tak bude jasnější. I přes to, že si nevybavíte sen jako celek, nevadí. Je pouze potřeba častěji trénovat a jednotlivé útržky si zaznamenávat do snového deníku, kam můžete uvádět i zdánlivě nepodstatné detaily, které vám v případě, že se sny opakují, vytvoří jedinečný celek.

Myslíte si, že prorocký sen může zažít pouze TEN „vyvolený“? Omyl.

Následující 5 min. video od Jana Skryje vám poradí, jak je možné natrénovat lucidní snění.

Výklad snů a snáře v podání Sigmunda Freuda

Možná si někteří z vás pod spojením „výklad snů“ připomenou svá studentská léta, kdy se v rámci občanské výchovy setkali s dílem Výklad snů česko-rakouského zakladatele psychoanalýzy, Sigmunda Freuda (1856-1939).

Sigmund Freud
Zdroj: Prachaya Roekdeethaweesab / Shutterstock.com

Nejen, že se v rámci Výkladů snů blíže seznámíte s termíny vědomí a nevědomí, které se sněním úzce souvisejí, ale také se setkáte s podrobnou analýzou Freudových snů. Jednotlivé sny Freud popisoval na základě postupného procesu složeného ze čtyř etap (zdroj: frontiersin):

  • Kondenzace – v rámci jednoho snu se setkáváme s mnoha různými koncepty. Veškeré informace jsou pak shrnuty do jediné myšlenky, kterou vizualizuje obraz neboli „barevný“ sen, jenž skutečně prožíváme.
  • Přemístění – emocionální význam snu je maskován nevýznamnými a méně důležitými vjemy, což způsobuje, že skutečnost snu je opředena tajemstvím, a my tak vnímáme jen její nepatrnou část.
  • Symbolizace – důležitý prožitky jsou zaznamenány pomocí symbolů, které zastupují skutečnou tvář snu.
  • Halucinatorní splnění přání (sekundární revize) – závěrečná část procesu snění, při které je sen oproštěn od jakýchkoliv nedůležitých vjemů, které by mohly snícího člověka po jeho probuzení mást či mu způsobit halucinace.

Sigmund Freud ovlivnil po dobu svého vědeckého bádání řadu svých studentů. Řada z nich ve výzkumu snů pokračovala i po Freudově smrti. Za všechny jmenujme pozdějšího muzikologa Maxe Grafa.

Sny a symboly v podání C.G. Junga

Zmiňme se nyní i o švýcarském zakladateli analytické psychologie, Carlu Gustavu Jungovi (1875-1961).

Carl Gustav Jung
Zdroj: Sarawut Itsaranuwut / Shutterstock.com

Stejně jako jeho učitel, Sigmund Freud, se i Jung do značné míry zabýval tématikou snů. Jejich výklad však popisoval spíše prostřednictvím symbolů, které podle něj pocházejí z našeho nevědomí. Pojďme si představit symboly, se kterými se ve snech můžeme setkat nejčastěji:

  • Pronásledování – vyvolává v nás úzkost a strach, i proto je častým „spouštěčem“ nočních můr.
  • Lidé, známé tváře – odkazují na naše vlastní charakterové rysy i na chování v rámci společnosti. Pokud se ve snu setkáme s člověkem, se kterým nás pojí pouto i v reálném životě, měli bychom se zaměřit na funkčnost mezilidských vztahů.
  • Budovy, dům, vchodové dveře – jednotlivá patra budovy či domu značí jednotlivé úrovně našeho vědomí. Vchodové dveře odkazují na začátek nové životní etapy.
  • Jídlo, potraviny – jedná se o výživu naší mysli, kdy duše citlivě vnímá jakékoliv prožitky.
  • Vzdělávání, školní prostředí – odraz nabytých vědomostí.

Sny v roli proroka

Myslíte si, že prorocký sen může zažít pouze TEN „vyvolený“? Omyl. Představíme vám několik skutečných příběhů „obyčejných“ lidí, jejichž předtucha se skutečně naplnila.

Havárie raketoplánu Columbia

Jedné noci jsem měl sen. Nebo spíše předtuchu, která se za několik málo hodin stala skutečností. Ve snu jsem stál na poli, vzhlížel k ranní obloze a sledoval padající ohnivou kouli, která za sebou na nebi zanechávala neuvěřitelnou kouřovou stopu. Jednotlivé části koule se postupně odlamovaly a dopadaly na zem do míst vzdálených jen několik málo metrů ode mě. Neskutečný ruch přilákal skupinku lidí, které jsem neznal. Společně jsme vzhlíželi k nebi a přáli si jediné – nezemřít. Jedna z žen s sebou měla malé přenosné rádio, ze kterého náhle promluvil muž a pravil: „Nedotýkejte se částí vesmírného plavidla, které by mohly narazit do Země. Hrozí kontaminace radiací.“. Náhle jsem se probudil. Venku byla stále tma. Podle budíku na nočním stolku bylo půl třetí ráno. Celý zpocený jsem se pomalu zvedl z postele, napil se vody a několik minut o právě prožitém snu přemýšlel. Na další spánek jsem neměl ani pomyšlení, a tak jsem si zapnul rádio. Poslouchal jsem noční vysílání a po asi půl hodině usnul tvrdým spánkem. Když jsem se ráno okolo osmé hodiny probudil, uslyšel jsem povědomý hlas z rádia, který popisoval podobné věci jako hlasatel ve snu. Urychleně jsem zapnul televizi a naladil zpravodajský kanál, na kterém právě hlásili, že raketoplán Columbia při svém návratu na Zem samovolně vzplál… Dodnes, když si na onen sen vzpomenu, mám husí kůži.

(Ne)uskutečněné těhotenství

Před několika lety se má kamarádka pokoušela se svým partnerem o miminko. Nedlouho poté se u ní objevily první příznaky raného těhotenství – vynechání menstruace, zvýšení citlivosti prsou, smyslů i chuti k jídlu. I přes to, že si těhotenstvím byla na 99 % jistá, udělala si těhotenský test, který byl ale překvapivě neutrální. Dohodla se tedy se svým gynekologem na podrobném vyšetření. Noc před návštěvou lékaře se mi o ní zdál sen, ve kterém jsme se setkaly v kavárně, kde mi sdělila, že těhotná zcela jistě není. Hned ráno jsem jí zatelefonovala a sen jí vyprávěla. Smála se a snu nevěřila. Vyšetření však prokázala, že těhotná skutečně není. Veškeré příznaky způsobila ovariální cysta, jejíž léčba trvala několik měsíců. O dva roky později se mé kamarádce narodila zdravá holčička v ten samý den, kdy jí lékař diagnostikoval cystu…

A jaké že jsou vlastně nejčastější sny?

Mezi nejčastější sny se řadí ty, jenž v nás zanechávají silné emoce. Možná jste už slyšeli o snech s tématikou vypadlých zubů, které podle pověstí zvěstují smrt. Nelze je však brát naprosto vážně. Spousta z nás má z návštěvy zubaře strach, který se posléze profiluje i do oblasti snění. Téma smrti v sobě prý skrývá i symbol nevěsty ve svatebních šatech. Dalšími obvyklými prvky, zobrazující se v průběhu snění, jsou hadi, úrazy, pracovní pohovory a zkoušky ve škole.

Autor: Redakce FajnTip
Přidejte si nás na domovskou stránku
Seznam.cz nebo Google Zprávy
Přidat na Seznam.cz Přidat na Google zprávy