REM spánek
Fáze spánku
REM fáze je předcházena čtyřmi NREM neboli NON-REM fázemi spánku. Společně s REM spánkem se tyto fáze opakují stále dokola v několikaminutových až hodinových cyklech. REM fázi tedy během spánku prožíváme několikrát a postupně se stále prodlužuje a prohlubuje, nejdelší REM spánek tedy máme až ke konci spánku. Celý cyklus těchto fází se nám vystřídá přibližně pětkrát za noc.
Co je REM spánek
REM spánek je fáze, kdy se nám zdají sny. Oči se nám pod víčky mohou pohybovat, podle toho je fáze ostatně pojmenována. Také se nám zrychlí dech, můžeme se potit a náš mozek pracuje skoro stejně aktivně, jako když jsme vzhůru. I díky tomu se nám během této fáze zdají sny, které jsou velice důležité pro naše duševní a psychické zdraví. Nedostatek REM spánku může zapříčiňovat větší náchylnost k duševním poruchám.
Pokud se tedy ráno probudíte a vybavujete si sny, které se vám tu noc zdály, znamená to že kvalita vašeho REM spánku tu noc byla vysoká. Pokud si naopak po probuzení žádné sny vybavit nedokážete, může to znamenat, že váš REM spánek není tak kvalitní, jak by měl být.
Na druhou stranu, pokud nám například zazvoní budík během REM fáze, je to velmi nepřirozené a celému tělo to může způsobit veliký šok a zapříčinit, že se celý den nebudeme cítit dobře a svěže. Přirozeně se totiž sami od sebe z REM fáze nevzbudíme. Pokud máme možnost, vstávat podle sebe, vzbudíme se vždy ve fázi lehkého spánku.
Během fáze REM spánku se odehrávají důležité procesy, které pročišťují a obnovují naše tělo. Jsou to například:
- regenerace tkání
- produkce hormonů
- odplavení toxických látek pomocí ledvin
- regenerace paměti
- rozvíjení kognitivních schopností
- obnovení psychiky
REM fáze je delší u malých dětí a s věkem se postupně zkracuje. U dospělého člověka tvoří REM fáze asi 20-25% spánku, u dětí až 50%. První fáze REM u dospělých nastává přibližně po devadesáti minutách od usnutí a trvá kolem deseti minut, ta poslední pak může trvat i hodinu. Dech je nejenom rychlejší, může být i nepravidelný. Během REM fáze se také může stát, že se na chvíli skoro probudíme a pak opět klesneme do spánku.
Dále se během REM fáze zvyšuje srdeční tep i krevní tlak a případné pocení může být způsobeno změnami tělesné teploty. Mozek díky své vysoké aktivitě během této fáze spotřebovává mnohem větší množství kyslíku, než během ostatních fází spánku, a to skoro stejně jako kdy když jsme vzhůru. Může taky dojít k sexuálnímu vzrušení, takzvaným mokrým snům nebo ztopoření.
Zvláštní je, že většina lidí během REM spánku zažívá určitou tělesnou paralýzu, kdy mozek a mícha přeruší svalovou aktivitu rukou a nohou, aby se nemohly hýbat. Jedná se zřejmě o ochranný mechanismus, který má předcházet tomu, abychom tělem napodobovali pohyby, které prožíváme ve snech.
Jaký je účel REM spánku?
O účelu i příčinách REM spánku se dodnes diskutuje. Říká se, že spánek pomáhá urovnávat myšlenky a vzpomínky, ovlivňuje naše nálady, vjemy, třídí naši paměť. Podle jiných teorií je zase fáze REM důležitá pro vývoj CNS. Také se předpokládá, že REM spánek ovlivňuje vývoj mozku u novorozenců a malých dětí (u čerstvých novorozenců může REM spánek tvořit až 80% celého spánkového cyklu).
Jsou výzkumy které dokazují, že lidé trpící poruchou spánku kteří nejsou schopni vstoupit do REM fáze spánku, mají po probuzení potíže vybavit si, co se naučili těsně před usnutím. Proto se domníváme, že REM spánek ovlivňuje paměť, vzpomínky a poznávací schopnosti.
Nedostatek REM spánku
Co se stane, pokud nebudeme mít dostatek REM spánku? Taková situace může nastat například, pokud málo spíme během pracovního týdne, nebo pokud spíme nepravidelně. Lidé s nedostatkem REM spánku obvykle špatně reagují na stresové situace a hůře řeší problémy. Dále může být tento stav provázen bolestmi hlavy nebo migrénami, a pokud bychom nedostatek REM spánku trpěli dlouhodobě, může zapříčinit přibírání na váze. Je tedy důležité, dbát na vhodnou dobu spánku. Ideální doba kolem sedm a půl hodiny spánku denně a důležité je, chodit spát a probouzet se v přibližně stejný čas, aby si naše tělo zvyklo na denní rytmus.
Co negativně ovlivňuje fázi REM
Po požití alkoholu v různém množství se většině lidí usíná lépe. Výzkumy ale prokázaly, že konzumace alkoholu snižuje délku REM spánku. Čím větší množství alkoholu zkonzumujeme před usnutím, tím více si REM spánek narušíme. Nástup REM fáze v cyklu může být výrazně opožděn a doba trvání se zásadně redukuje. Alkohol také přispívá k dalším poruchám spánku, například podporuje spánkovou apnoe, chrápání, narušuje srdeční tep a zapříčiňuje častější potřebu chození na záchod, což může náš spánek přerušit a snížit tak zásadně jeho kvalitu. Jakmile se totiž probudíme, celý spánkový cyklus se vrací zpět na začátek, a při příliš častém buzení se tak vůbec nemusíme REM fáze dočkat. Mimo jiné také alkohol narušuje naše biologické hodiny, podle kterých se tělo řídí a samo budí.
Další faktory, které mohou negativně ovlivnit náš spánek a především jeho REM fázi, je například kouření a konzumace kofeinu. Správně bychom se alespoň osm hodin před usnutím měli vyvarovat konzumaci kofeinu, nikotinu nebo například silných prášků a dalších medikamentů. Především antidepresiva mohou způsobit kratší dobu REM spánku, pokud je použijeme krátce před usnutím. REM fázi také negativně ovlivňují příliš vysoké nebo příliš nízké teploty v místnosti během usínání. Měli bychom si tedy před usnutím v místnosti vytvořit ideální podmínky, ideálně naprostou tmu, která podporuje tvorbu spánkových hormonů, vhodnou pokojovou teplotu a ticho.
Pokud vás zajímají nejnovější výzkumy z oblasti REM spánku, navštivte Nature.com
