Jak se žije bez odpadu aneb o čem je filosofie zero waste

Co je zero waste

Recyklace je jev, který zcela samozřejmě vstoupil do života většiny z nás. Odnést například plast do zvláštního kontejneru považujeme za samozřejmost.

Princip zero waste se však nad problémem zamýšlí ještě hlouběji. Neřeší výstup, tedy odpad, se kterým je potřeba ve výsledku nakládat, tedy nejlépe ho recyklovat. Usiluje o to, aby odpadu již z podstaty vznikalo co nejméně.

Česky bychom tedy místo pojmu zero waste mohli použít alternativní termín život bez odpadů. Což je ovšem pouze ideální stav, kterého je v praxi nesmírně těžké dosáhnout.

Zero waste nicméně dává poměrně široký prostor k tomu, aby se každý jednotlivec snažil snížit podíl recyklovaného i nerecyklovaného odpadu v maximální možné míře nebo alespoň přispěl k tomu, že podíl recyklovaného odpadu bude vyšší na úkor toho nerecyklovaného.

Princip zero waste je tak otázkou určité osobní zodpovědnosti, snahy o udržitelnost a o šetrné využívání přírodních zdrojů.

Jak žít bez obalů

I samotní propagátoři zero waste uznávají, že v podmínkách současného světa je nulová produkce odpadu nerealizovatelná. Uvádí se, že reálnou hodnotou je asi 10 % odpadu, který by ve výsledku musel skončit na skládce.

Život podle zero waste shrnují zásady tzv. 5R, tedy REFUSE, REDUCE, REUSE, RECYCLE a ROT. Co to znamená?

V principu jde o zamyšlení se nad tím, které věci jsou zbytné a lze je odmítnout (refuse). U některých předmětů denní spotřeby lze uplatnit zásadu redukování (reduce), jinými slovy nekupovat oněch věcí tolik. Dále se zero waste zamýšlí nad tím, zda se to, co nelze odmítnout a zredukovat dá znovu použít (reuse). Pokud už musíme vyprodukovat odpad, mělo by být možné ho recyklovat (recycle) nebo kompostovat (rot).

Zero waste je tedy o kompletní změně přístupu k životu. Ale nejedná se o dogma. Proto se zero waste staví benevolentně i k vegetariánství/veganství a radí v zájmu udržitelnosti zejména omezit maso z velkochovů, ovšem nenutí nikomu striktní zákaz konzumace.