Tyhle talíře dřív visely v každé kuchyni. Dnes je sběratelé vykupují za 100 000 Kč
Kdo by si nepamatoval babiččinu kuchyň? Linoleum se vzorem, rádio na lednici, hrnec polévky na sporáku a nad příborníkem on: dekorativní nástěnný talíř. Glazovaný, s kytičkou, zátiším nebo lidovým ornamentem, zavěšený na drátěném očku, které za ta léta trochu zrezlo. Nikdo si ho nevšímal, protože tam byl vždycky. A přesto patřil k duši československých domovů stejně jako vyšívaný ubrus nebo kuchyňská linka z umakartu.
V 50. až 80. letech minulého století neexistovala skoro žádná domácnost, kde by alespoň jeden takový kousek nevisel. Keramické i porcelánové talíře se dávaly k svatbám, k narozeninám, vozily se z dovolených i z družstevních prodejen. Připomínaly lidové řemeslo a zručnost našich dílen. Tehdy stály pár korun československých, dnes nad ními sběratelé ohrnují nos, nebo naopak zbystří. Záleží na tom, co máte v ruce.
Za talíři stály slavné značky
Estetiku několika generací formovaly národní podniky a známé manufaktury. Vyhlášený byl Ditmar-Urbach ve Znojmě, oblíbená Keramika Pozdišovce i Karlovarský porcelán z provozů v Loučkách, Chodově, Staré Roli nebo Dubí. Nesmíme zapomenout ani na Royal Dux v Duchcově, jehož figurální porcelán dodnes miluje spousta sběratelů.
Vedle poctivé lidové produkce ale existuje i úplně jiná liga. Francouzská královská manufaktura Sèvres, založená už roku 1740, vyráběla ručně malované kousky pro panovnické dvory a aristokracii. Právě tam se cena láme do statisícových hodnot. Pro sběratele je takový talíř svatý grál, a kdo ví, třeba se jeden z nich dávno ztratil v pozůstalosti někde na půdě.
Jak poznat, že držíte v ruce poklad
Při určování hodnoty hraje hlavní roli značení na zadní straně, výtvarná technika a celkový stav. Obrátit talíř a podívat se na dno je první krok. Značka manufaktury, číslo nebo malířský monogram mohou rozhodnout o tisících korunách. Běžný tištěný dekor ze sériové výroby 70. let má hlavně hodnotu vzpomínkovou. Naproti tomu ručně malovaná prvorepubliková majolika nebo historický podglazurový kobalt z 18. století patří mezi to, po čem sběratelé touží.
Pozor na poškození. Drobná vlasová prasklina nebo setřené zlacení srazí tržní cenu až o 90 procent. Proto talíře nikdy nemyjte v myčce a nezkoušejte je čistit drsnými prostředky. Stačí jemný hadřík a vlažná voda.
Jak to vidí odborníci? Znalci starožitností vycházející z databází Uměleckoprůmyslového musea v Praze a aukčních domů shodně uvádějí: „Stav a provenience rozhodují o ceně zásadněji než samotné stáří. Ruční malba pod glazurou a limitované královské edice z 18. století ze Sèvres či Míšně dosahují v aukcích statisícových částek. Sériová tovární výroba z druhé poloviny 20. století má dnes hodnotu primárně sentimentální.“
Kolik talíř stojí a kde ho prodat
Realita je poctivá a pro většinu z nás hřejivá. Běžné československé retro talíře z pozůstalostí se na aukčních portálech prodávají zhruba za 100 až 500 Kč za kus. U ucelených sérií nebo autorské majoliky z doby první republiky se dostanete na 2 000 až 4 000 Kč. A vzácné historické unikáty ze Sèvres s doloženou proveniencí se draží za 50 000 až 150 000 Kč i výš. Hodnota se tedy pohybuje od vzpomínky po slušný poklad.
Svůj talíř můžete nabídnout na specializovaných aukčních serverech, ve sběratelských skupinách nebo v komisním prodeji starožitností. Při fotografování zachyťte líc, rub se značkou a případné detaily poškození. Čím víc informací o původu uvedete, tím lépe.
Zkušení sběratelé ale varují před přehnanými očekáváními. Podle diskuzí na sběratelských fórech a prodaných aukcí na Aukru jeden ze sběratelů shrnul situaci slovy: „Lidé si myslí, že mají doma na půdě poklad za sto tisíc, ale většina sériových talířů z kuchyní jde za cenu oběda. Skutečné poklady jsou vzácné, ale právě proto stojí za to je hledat.“
A to je možná na celé věci to nejkrásnější. Ať už váš talíř po babičce vyfasuje cenovku dvou stovek, nebo se z něj vyklube vzácný kousek, vždycky vám vrátí vůni nedělní polévky a pocit, že svět byl kdysi o něco pomalejší. Příště na chalupě sundejte talíř ze zdi a otočte ho. Možná vás čeká překvapení.
Máte i vy doma talíř, ke kterému se váže krásná vzpomínka?
