V půlce října přijde tvrdý zlom. Aktualizovaná předpověď vyděsila i samotné meteorology
Jasná obloha a teplé podzimní slunce lákají k procházkám přírodou. Pod povrchem idylického počasí se však odehrává něco znepokojivého. Hydrologické mapy celé střední Evropy ukazují alarmující obraz – srážkový deficit narůstá každým dalším dnem a vodní toky klesají na kritické hodnoty.
Nad naším územím se rozložila masivní tlaková výše s mimořádně stabilním charakterem. Funguje jako neprostupná bariéra, o kterou se rozbíjejí všechny pokusy atlantických front přinést do vnitrozemí déšť. Meteorologové tomuto jevu říkají blokující situace – a právě ta drží střední Evropu v suché pasti.
Voda obchází Česko velkým obloukem
Srážkové systémy, které by za normálních okolností zavlažovaly naši krajinu, jsou nuceny stáčet se daleko na sever. Proudění je odklání přes Britské ostrovy směrem ke Skandinávii. Zatímco severní část kontinentu dostává vláhy dostatek, pevninské vnitrozemí včetně Česka a Rakouska zůstává zcela bez deště.
Důsledky této situace jsou vážnější, než se může na první pohled zdát. Půda vysychá, hladiny podzemních vod klesají a řeky dosahují extrémně nízkých průtoků. Vstupovat do chladné části roku s vyprahlou krajinou znamená velmi špatnou startovní pozici pro zemědělství, lesní porosty i zásobování pitnou vodou.
Před nástupem mrazů je klíčové, aby se půdní profil nasytil vodou. Jakmile půda promrzne, tento proces se zastaví – a právě to se v tuto chvíli vůbec neděje. Každý další týden bez srážek prohlubuje deficit, který bude muset příroda dohánět mnohem déle.
Desítky stanic hlásí hydrologický extrém
Data z měřicích stanic Českého hydrometeorologického ústavu kreslí jasný obraz. Průtoky v řekách a potocích jsou podprůměrné až výrazně podprůměrné, na řadě míst dokonce dosahují úrovně hydrologického extrému. Pokud porovnáme současné hodnoty s dlouhodobými průměry pro začátek října, rozdíl je markantní.
Protože se na rozložení tlakových útvarů v nejbližších dnech nic zásadního měnit nebude, počet postižených lokalit poroste. Hydrologové počítají s tím, že situace se bude dál zhoršovat, dokud nedojde k zásadní změně atmosférického proudění.
Zajímavostí je, že toto suché období doprovázejí nezvykle vysoké teploty. Na některých stanicích v Česku, například v Doksanech, překonaly na začátku října hranici letních 25 °C. Zatímco my zažíváme sucho a teplo, na okrajích blokující výše dochází k opačným extrémům – odkloněné frontální systémy tam způsobují přívalové srážky.
Zlom přijde až v polovině října. Možná
Kdy tedy můžeme čekat skutečnou změnu? Podle aktuálních modelových výpočtů by první náznaky přestavby atmosféry mohly přijít nejdříve kolem poloviny října. Ani tento termín však není jistý. Vzhledem k síle a stabilitě současné tlakové výše je docela dobře možné, že blokující vzorec vydrží až do konce měsíce, případně se protáhne do listopadu.
Rozpad takto mohutné tlakové výše bývá velmi dynamický a razantní proces. Nepřinese jen mírné ochlazení, ale kompletní přestavbu proudění nad kontinentem. Otevře se cesta pro chladný vzduch a srážková pásma ze severozápadu. Modely naznačují prudký teplotní propad s denními maximy pod 15 °C a ranními mrazy.
Než se však tento zlom naplno projeví v předpovědích s vysokou spolehlivostí, zůstává hlavním tématem pokračující sucho, klesající hladiny a čekání na vodu, kterou středoevropská krajina před zimou nutně potřebuje.
