Mikrodermální piercing, novinka ve zdobení těla

V čem se mikrodermální piercing liší od běžného

Tzv. mikrodermál se pomocí malé kotvy ve tvaru písmene T upevní pod kůži. Klasický piercing naproti tomu vyžaduje propíchnutí kůže skrz, dírky jsou tedy dvě a vloží se do nich například tyčinka (jazyk, obočí).

Podobně funguje i tzv. surface piercing, kdy se kůže propichuje také skrz a piercing se umisťuje různě po těle. U těchto piercingů se však řada nositelů potýkala s vyrůstáním (vypadnutím) piercingu, pierceři je proto mnohdy nemohli s čistým svědomím doporučit.

Piercing může být tedy umístěn na prakticky libovolné ploché místo v těle. To zájemcům poskytuje mnohem výraznější variabilitu ve zdobení. Piercing může být využit jako šperk sám o sobě, případně doplnit i tetování.

Ozdoby jsou velmi decentní, zpravidla mají tvar drobných kamínků, prodávají se ale i hvězdičky a jiné tvary ozdob. Aplikovat je lze například na krk, prst nebo na břicho.

Jaká jsou rizika mikrodermálního piercingu?

Výhodu mají tyto šperky v rychlém a bezproblémovém hojení, které zpravidla netrvá déle než 4 týdny. Pro úspěšné zahojení je nutné o piercing pečovat a čistit jej. Při dodržování všech zásad není nutné se obávat infekce.

Úspěšně zahojený šperk v podstatě zaroste pod kůži. Kotva má totiž v sobě malé dírky, kterými kůže proroste a základna šperku se tak přihojí k původní tkáni. Pokud zvolíme šperk bez otvorů, nedrží tak dobře a může vypadnout. Nicméně lze ho snáze vyndat.

Neměl by ale být aplikován na namáhaná místa, protože mechanické dráždění mu nesvědčí. Stejně tak je nutné dávat pozor na případné zatržení. Mikrodermální piercing také může být tělem odmítnut. Toto nelze příliš ovlivnit, jedná se o individuální reakci organismu.