Historie koření od vzniku obchodních cest až po současnost
Koření bylo v historii jistým prostředkem proti mnoha nemocem, ale mělo také pozoruhodnou schopnost prevence. Jako například zázvor, který se pěstoval na palubách lodí, aby zajistil vždy čerstvý přísun potřebných látek k odolnosti organismu, nebo chilli, používané k podpoře cirkulace krev, která poskytla úlevu namáhaným svalům.
Historie používání koření je velmi stará
Koření bylo známo již v období 8 000 až 5 000 př. n. l. V Egyptě byly dochovány důkazy o použití koření už v období od 4 000 př. n. l. a nebylo to jen k přípravě pokrmů. Koření bylo přítomno v pohřebním rituálu mumifikace, jehož tajemství odhalil Hérodotos, a používalo se k čištění břicha zesnulého spolu s palmovým vínem a aromaty (myrha, pryskyřice a další aromatické látky). Velmi často byla pepřová zrna vkládaná do nosních dírek zemřelých pro konzervační účely.
V době Kristově Římané používali rituál kremace, který zahrnoval také přítomnost vůní. Mrtvé tělo urozeného člověka bylo umístěno s velkým množstvím parfémů a koření na vysokou hranici, která byla zapálena a ovzduší bylo provoněno silnou vůní.
V dávných dobách byla síla a symbolika koření tak silná, že připravit tělo mrtvého na posmrtný život znamenalo „důkladně ho okořenit“.
Utajení a magická síla koření také pramenila ze skutečnosti, že zeměpisné oblasti původu byly vždy skryté a přísně utajované, aby se neztratila exkluzivita jejich obchodu. Evropané dlouho věřili, že místem původu vzácné skořice a pepře je vzdálená Arábie, zatímco arabští obchodníci se tajně zásobovali výhradně v Indii a na Cejlonu a prodávali koření dál.
Koření, stejně jako vůně, bylo vždy jedním z bohatství světa, a to natolik, že byly organizovány expedice všeho druhu po souši i na moři, aby se zajistil obchod.
Dokonce i křížové výpravy byly politickým nástrojem k zajištění kontaktu s oblastmi původu mnoha koření.
Arabové, Portugalci, Španělé, Holanďané, Angličané, Francouzi a Italové bojovali o exkluzivitu v obchodě s kořením. Všichni chtěli nakupovat koření bez prostředníků přímo u zdroje a než se takové koření dostalo k cílovému zákazníkovi, jeho cena se i tisíckrát zvýšila.
Karel Veliký (742-814) dokonce vydal edikt (Capitulare de Villis) obsahující seznam nejméně stovky léčivých a aromatických rostlin (například hořčice, mák, kmín, koriandr, kopr), které musely být povinně pěstovány na císařských pozemcích a v klášterech, aby se předešlo jejich nedostatku.
Koření se používalo v mnoha odvětvích (náboženských, léčebných, kulinářských, kosmetických). Nejen potraviny byly obohaceny kořením, ale také nápoje, například kořeněná vína.
Po celý středověk se víno připravovalo a konzervovalo pomocí směsí mletého koření a medu.
Koření bylo považováno nejen za ochucovadlo, ale ve středověku se věřilo, že právě díky koření je jídlo v rovnováze s potřebou člověka. Dokonalost a exkluzivitu koření podtrhla také bohatost nádob, ve kterých bylo koření uchováváno a poté spolu s jídlem servírováno.
V 17. a 18. století se pěstování koření díky námořníkům a obchodníkům rozšířilo do celého světa. Právě oni přinesli na své lodě sazenice různých druhů koření a odvezli je přes půl světa, kde je prodali.
Tam, kde byla stanoviště výnosná, se sazenice rostlin rychle aklimatizovaly a daly základ novým rostlinám
- Indie, Srí Lanka a jihovýchodní Asie si dodnes udržují silnou pozici v pěstování a vývozu exotického koření, jako je zázvor, kardamom, hřebíček, muškátový oříšek a skořice.
- Srí Lanka, Indonésie a Grenada jsou hlavními producenty muškátového oříšku a muškátového květu (jako důkaz velké hodnoty tohoto koření je muškátový oříšek vyobrazen na státní vlajce Grenady).
- V Brazílii, Indii, Indonésii, Číně, Thajsku a na Jamajce se pěstuje většina světové produkce zázvoru.
- Brazílie, Indie, Indonésie, Malajsie, Thajsko a Srí Lanka produkují ve velkém pepř.
- Z Indie, Číny, Pákistánu, Thajska, Mexika a Afriky se přiváží chilli, i když se vzhledem ke snadnému pěstování se vyskytuje v mnoha dalších končinách po celém světě.
- Guatemala, Indie, Srí Lanka, Kostarika a Honduras vynikají v dodávání kardamomu.
Vanilka, šafrán patří k nejdražším kořením. Běžně se koření prodává ve velkoobchodě celé (asi 90 %). Výjimku tvoří kari a mletá paprika. Koření se drtí a mele až v okamžiku, kdy se balí pro konečného spotřebitele, aby si zachovalo všechny své vlastnosti.
Zdroj:
