Podobnou misku měl v Československu úplně každý. Teď sběratelé platí 1000 Kč/kus
Kdysi šlo o naprosto všudypřítomný prvek téměř každé československé domácnosti. Žádná rodinná oslava, vánoční svátky ani víkendové posezení u kávy se neobešly bez ikonického předmětu, kterým je československé lisované sklo. Masivně vyráběné mísy, misky, vázy či popelníky charakterizoval výrazný plastický vzor, poctivá hmotnost a neskutečná odolnost. Pro naše rodiče a prarodiče šlo o běžné užitkové předměty denní potřeby, které stály pár korun. Dnes se však na tento skleněný zázrak díváme zcela novýma očima – jako na symbol estetické elegance jedné nezapomenutelné éry.
Zrození československého zázraku: Jak nápady geniálních návrhářů pod hlavičkou Sklo Union okouzlily svět
Historie tohoto fenoménu je úzce spjata s poválečným Československem, zejména s léty 1945 až 1989. Pod národní koncern Sklo Union patřily věhlasné sklárny jako Heřmanova Huť, Rosice, Libochovice nebo Rudolfova huť. Právě zde vznikaly ikonické návrhy, které předběhly svou dobu. Výjimečnost československého lisovaného skla spočívala v tom, že i přes sériovou výrobu na něm pracovali špičkoví výtvarníci a designéři.
Jména jako František Vízner, Vladislav Urban, Rudolf Jurnikl, Adolf Matura, Pavel Pánek nebo Jiřina Žertová vdechla obyčejné roztavené sklovině duši. Jejich práce kombinovala moderní sochařský přístup s funkcionalitou, což z československého lisovaného skla učinilo světově uznávaný fenomén.
Detektivka na půdě: Jak poznat, že máte v ruce drahý kousek a ne běžný odlitek?
Sběratelská vášeň v posledních letech raketově roste, ale je potřeba rozlišovat mezi běžnou produkcí a skutečným unikátem. Sběratelé vyhledávají především specifické autorské vzory a vzácnější barevné varianty – mimořádně ceněné je například sklo tyrkysové nebo neobvyklé uranové sklo, které pod UV světlem zeleně světélkuje. Nejdůležitějším kritériem pro určování hodnoty je však absolutně perfektní stav. Jakýkoliv oťuk, prasklinka nebo škrábanec snižuje cenu kusu až o 90 %.
To potvrzuje i odborný pohled z prostředí aukčních síní a sbírek užitého umění. „Lidé si často pletou sériově lisované sklo chrlící se v miliónech kusů s autorským ateliérovým sklem. Obyčejná lisovaná miska ze samoobsluhy hodnotu desítek tisíc nemá, ale precizně navržený kus od Víznera nebo Jurnikla v bezvadném stavu má svou trvalou sběratelskou i estetickou hodnotu,“ uvádí kurátor sbírek užitého umění ve svém vyjádření pro sběratelský portál.
Za kolik ho prodat a jak nezůstat zklamaný: Hlas sběratelů i cenná rada na závěr
Jaká je tedy reálná tržní hodnota? Běžné masově vyráběné mísy bez doloženého autorství se na portálech jako Aukro či Bazoš pohybují v rozmezí 50 až 300 Kč za kus. Pokud však na půdě nebo v kredenci objevíte vyhledávaný autorský kousek v 100% stavu (např. ikonický model od Vladislava Urbana či Františka Víznera), sběratelé za něj neváhají zaplatit 800 až 2 500 Kč, u výjimečných kusů i více.
Před prodejem je však nutné zůstat nohama na zemi. Na diskusních fórech zaměřených na retro aukce se často objevují zkušenosti běžných prodejců. „Mám v kredenci po babičce tři takové mísy. Když jsem si přečetl článek, že za to sběratelé trhají ruce, dal jsem je na internet za tisícovku a nikdo je nechce ani za stovku. Tyhle titulky slouží jen jako návnada na klikání,“ uvádí jeden z diskutujících na sběratelském fóru. Klíčem k úspěchu je proto přesná identifikace autora a perfektní stav bez jediného kazu.
Pokud doma takový skleněný poklad máte, rozhodně ho nevyhazujte. Důkladně jej prohlédněte, očistěte a v případě pochybností nabídněte k ocenění ve specializovaných sběratelských skupinách. Poznali jste v dnešním článku ikonické mísy ze své vlastní domácnosti nebo z prázdnin u babičky? Máte tyto krásné kousky z dob ČSSR stále schované?
