Příběh vanilky, královského koření z Madagaskaru
Příběh vanilky
Vanilka je původem z Mexika, kde byla pěstována a zpracovávaná Aztéky a Toltéky. Byla natolik vzácná, že byla vyhrazena pouze pro slavnostní chvíle a léčebné procedury. Do Evropy se užití vanilky přeneslo až v počátku 16. století. Protože vanilkové orchideje musí být opylovány speciální mexickou včelou, teprve objev metody umělého opylování umožnil v 19. století pěstování vanilky i v jiných oblastech. Mezi nejznámější patří obzvlášť francouzské kolonie Madagaskar, Francouzská Polynésie a ostrov Tahiti.
Tobolky vanilky se sbírají už jako zelené, kdy ještě nemají požadované sladké aroma. Abychom si mohli vychutnat smetanově sladké aroma s květinovými tóny, musí následovat složitý proces fermentace a několikaměsíční sušení a dozrávání.
Uchování vanilky
Tobolky vanilky skladujeme ve vzduchotěsném obalu na tmavém a chladném místě, avšak ne v lednici. Takto skladovaná vanilka vydrží až dva roky. Každé dva měsíce necháme vanilku na 15 minut “nadechnout” a opět zapečetíme.
Omáčka z vanilky
Do mísy nalijeme 40 ml smetany, 5 žloutků, přidáme 100 g jemného třtinového cukru a vyškrábneme dřeň z ½ vanilkového lusku. Šleháme ve vodní lázni, dokud nám směs nezhoustne do konzistence omáčky. Teplota by měla dosáhnout zhruba 80 °C. Podáváme teplé či studené.
