Důchodci přichází o tisíce měsíčně! Tuto slevu nevyužívá 80 % z vás
Když se řekne ušetřit v důchodu, většina z nás si představí střádání na jídle nebo omezování léků. Jenže existuje jiná cesta – a překvapivě jednoduchá. Stačí vědět, na co máte nárok. Problém je, že právě tohle zásadní vědění chybí obrovskému množství českých seniorů.
Léky a skrytý limit, o kterém se nemluví
Málokdo tuší, že zákon o veřejném zdravotním pojištění obsahuje ochranný mechanismus proti příliš vysokým výdajům za léky. Pro seniory ve věku 65–69 let platí roční limit doplatků 1 000 korun, pro ty nad 70 let dokonce jen 500 korun. Cokoliv nad tuto částku vám pojišťovna musí vrátit.
Dobrou zprávou je, že dnes už pojišťovny systém hlídají automaticky a přeplatky zasílají každé čtvrtletí. Háček? Musíte mít aktuální kontaktní údaje. Stěhování, změna banky, zapomenutá aktualizace – a peníze leží v pojišťovně nebo se vracejí jako nedoručitelné. Přitom stačí jeden telefonát nebo návštěva pobočky.
Příspěvek na bydlení: největší promarněná příležitost
Tady se dostáváme k jádru problému. Podle odhadů odborníků až 80 procent důchodců, kteří by na příspěvek na bydlení měli nárok, o něj nikdy nepožádá. Je to alarmující číslo, které v praxi znamená, že miliony korun zůstávají ve státní kase, zatímco senioři počítají každou korunu.
Pravidlo je přitom jasné: pokud vám náklady na bydlení – tedy nájem, energie, voda, teplo – tvoří více než 30 procent čistých příjmů (v Praze 35 procent), máte na příspěvek nárok. A nejde o drobné. Měsíčně to může být 2 000 až 5 000 korun. Za rok je to částka, která dokáže zásadně změnit kvalitu života.
Proč tedy tolik lidí o tyto peníze nepožádá?
- Stud – senioři, kteří celý život pracovali, vnímají žádost jako ponižující prosbu o almužnu. Přitom jde o zákonný nárok, ne o charitu.
- Složitá administrativa – formuláře, dokládání příjmů a nákladů, návštěva Úřadu práce. Pro někoho nepřekonatelná bariéra.
- Nedostatečná informovanost – informace jsou schované na webech úřadů, které senioři často nenavštěvují.
Je v tom určitá krutá ironie. Stát nabízí pomoc, ale způsob, jakým o ní informuje, jako by byl navržený tak, aby se k příjemcům nedostala.
Doprava: proč platit plnou cenu?
Další oblast, kde peníze zbytečně utíkají. Senioři nad 65 let mají celostátně nárok na 50% slevu z jízdného ve vlacích a meziměstských autobusech – stačí ukázat občanský průkaz. V Praze je pro tuto věkovou skupinu MHD zcela zdarma, jen je potřeba mít nahraný profil na Lítačce nebo se prokázat dokladem.
Každé město má vlastní pravidla, a právě tato roztříštěnost způsobuje, že mnoho seniorů raději zaplatí plnou cenu, než aby zjišťovali, na co mají nárok. Přitom stačí jeden dotaz u dopravního podniku.
Pozor na podvodníky
Téma nevyužitých slev bohužel přitahuje i ty, kteří chtějí na důvěřivosti seniorů vydělat. Žádná z těchto slev nevyžaduje registraci přes internet s číslem karty, zaplacení poplatku ani klikání na odkazy v e-mailech. Vše se vyřizuje osobně a zdarma – na Úřadu práce, u pojišťovny nebo v dopravním podniku.
Co si z toho odnést
Systém sociální podpory v Česku není dokonalý, ale nabízí reálnou pomoc. Problém je, že vyžaduje aktivitu ze strany příjemců – a ti často nevědí, že mají být aktivní, nebo se za to stydí.
Zkontrolujte si údaje u zdravotní pojišťovny. Zajděte na Úřad práce a zeptejte se na příspěvek na bydlení – úředníci jsou tam od toho, aby pomohli s vyplněním formuláře. Informujte se o slevách na dopravu ve vašem městě.
Nejde o almužnu. Jde o peníze, které vám ze zákona patří. A nechat je ležet ladem nedává smysl – ani ekonomický, ani lidský.
