Eva (31): Slíbil mi svatbu. Místo toho mi udělal dvě děti

Rychlý začátek

S Petrem jsme se seznámili na vysoké škole. Byla jsem v pátém ročníku a brigádničila v baru. Petr tam občas chodil s kolegy z práce. Byl mi sympatický a nechával velká dýška. Dlouho se nic nedělo, i když jsem po něm občas pokukovala. Jednou ale přišel ke kolegům a sedl si ke mně na bar. Slovo dalo slovo a začali jsme randit. Já tou dobou už měla po krk spolužáků, kteří nevěděli, co chtějí a šlo jim hlavně o zábavu. Petr je o pět let starší a už tehdy měl dobrou práci, byl zabezpečený a připravený se usadit. Proto nervalo dlouho a začali jsme spolu bydlet. Všechny kamarádky mi ho záviděly!

Nečekané těhotenství

Když jsem udělala státnice, začali jsme se tak nějak přirozeně bavit o svatbě. Ani nevím, kdo s tím tématem začal, každopádně jsme se shodli, že spolu chceme být a stvrdit to svatbou a následně třeba i založit rodinu. Z toho, jak Petr mluvil, to vypadalo, že žádost o ruku přijde každou chvíli. Místo toho se stalo něco úplně jiného – otěhotněla jsem. Nebylo to sice plánované, ale nakonec jsme měli oba radost. Protože to ale bylo narychlo, museli jsme připravit spoustu věcí na příchod miminka, obzvláště vyřešit nové bydlení. Starý byt byl pro rodinu moc malý. Proto na svatbu zkrátka nebyl čas a ani mi to nevadilo. Byla jsem celá oteklá, unavená a do toho se připravovala na první miminko. 

Místo svatby další dítě

Nakonec vše proběhlo dobře a my se mohli těšit z narození krásného syna Aleška. Když se situace trošku uklidnila, čekala jsem, že tedy teď konečně dojde na svatbu. Přece jen, měli jsme dítě, ale já se pořád jmenovala jinak a cítila jsem, že bez sňatku zkrátka nejsme rodina v pravém slova smyslu. Petr se ale k ničemu neměl a na moje narážky nereagoval. O to víc mě překvapilo, když začal mluvit o tom, že bychom synovi mohli pořídit sourozence. Nechce, aby mezi dětmi byl velký věkový rozdíl, sám má bratra jen o dva roky staršího a přijde mu to ideální. Ani já nebyla proti. Svolila jsem, že se můžeme začít o miminko pokoušet, ale až po svatbě. Osud ale opět chtěl jinak. Jednou jsme si nedali pozor a já byla znovu těhotná! Teď už jsem chtěla svatbu i za cenu toho, že na ní budu mít velké břicho a nebudu si moct dát ani přípitek. Ale spláceli jsme hypotéku a díky tomu, že jsem byla stále na rodičovské, musel Petr táhnout všechno sám. A do toho další dítě na cestě… Nakonec jsem ustoupila, bylo mi jasné, že to bychom prostě neutáhli.

Kvůli svatbě jsem odložila dceru do jeslí. Petr pořád nic!

Alešek má sestřičku a já už normálně pracuju. Malou jsem totiž dala do jeslí a Aleška do školky, abych mohla nastoupit naplno do práce. A to všechno proto, aby se rodina finančně oklepala a já se konečně dočkala svatby. Ale Petr o tom najednou nechce ani slyšet! Řekl, že potřebujeme nové auto, což není levná záležitost. Nechápu proč, naše auto normálně jezdí. Není nejkrásnější, ale bohatě nám stačí. Tvrdí, že se zkrátka teď nehodí utrácet za svatbu, že potřebujeme důležitější věci. A pak si koupí mobil za dvacet tisíc, nebo třeba foťák, který použije jednou za rok na dovolené! Nemáme se špatně, teď když pracuju, jsme na tom lépe než většina rodin. A já nechápu, co může být důležitější než to, aby z nás konečně udělal úplnou rodinu. To je pro něj nový mobil nebo auto opravdu víc než já? Co mám dělat? Mám na něj zatlačit? Ale jak? Nechci žít navždycky na psí knížku a nechci nosit jiné příjmení než moje dvě děti.

Názor psychologa:

Milá Evo,

s vaší touhou po svatbě a tím i úředním zpečetěním svazku se ztotožňuje mnoho žen po celém světě, a to i přesto, že moderní doba na tomto rituálu již netrvá. Na druhou stranu právě uvolněnější poměry a zároveň vysoká rozvodovost jsou důvody, proč se jiní do sňatku příliš nehrnou. Z Vašeho vyprávění je cítit, že Váš vztah je naplněný, máte dvě děti a kromě sporů o svatbu nepíšete o dalších zásadních problémech, takže vše funguje dobře. Ve slabých chvilkách si to vždy připomeňte a buďte za krásný vztah a zdravé děti vděčná. Váš problém to nevyřeší, ale pomůže vám to překonat krize a dívat se na svět pozitivněji.

Důležité je otevřeně si s partnerem promluvit a zjistit, proč se najednou svatbě vyhýbá. Jde opravdu o peníze, nebo má ještě další důvody? I kdyby byly důvody ryze finanční, určitě to neznamená, že jste pro něj méně, nežli nové auto či mobil. Jen je zkrátka ve vztahu spokojený, vidí, že rodina funguje dobře i bez svatby, a tak pro něj možná není tolik důležitá a zkrátka nechápe, proč na ní trváte. Vysvětlete mu tedy, že nejde o to, abyste měla velkou svatbu po vzoru romantických filmů, ale skutečně o definitivní láskyplné stvrzení vašeho svazku. Uveďte konkrétní důvody, proč si přejete stát se jeho ženou. Muži na racionální argumenty dobře reagují, a pokud mu vysvětlíte, že ho milujete, chcete mít stejné příjmení jako děti nebo jednou provždy vyřešený společný majetek, určitě uzná, že na tom něco je. Zároveň, pokud nechce za svatbu příliš utrácet, zkuste navrhnout malý obřad v rodinném kruhu. Svatba má být přechodovým rituálem, který aktéry i jejich okolí připraví na nové role. Vy už ale vychováváte děti a vaše okolí vás jako pár vnímá dávno. Proč tedy neoslavit vaši lásku jen s nejbližší rodinou a přáteli? Vám se splní Vaše přání, budete konečně vdanou paní, a ze svatebních darů pak můžete přispět třeba na nové auto, po kterém touží partner.

Tento článek vychází z příběhu zaslaného do naší redakce. Z důvodu ochrany soukromí našich čtenářů byla všechna v článku uvedená jména pozměněna. Použité fotografie jsou pouze ilustrační