Meteorologové zveřejnili předpověď na Vánoce a Silvestra. Česko čeká opět zklamání
Kdo si na letošní svátky maloval obrázek zasněžené krajiny, měl by se připravit na střízlivější realitu. Aktuální data z Tichého oceánu totiž naznačují, že prosinec 2024 i přelom do nového roku s největší pravděpodobností proběhnou pod taktovkou mírného, vlhkého a deštivého počasí – bez sněhové nadílky, zato s teplotami nad nulou a rozbředlým blátem.
Oceán, který přepisuje rekordy
Za vším stojí klimatický jev El Niño, jenž letos nabírá parametry, které meteorologové nezaznamenali téměř devět desetiletí. Analýzy odborného portálu Severe Weather Europe ukazují, že povrchové vody rovníkového Pacifiku vykazují v některých místech teploty o více než šest stupňů Celsia nad dlouhodobým normálem. Ještě dramatičtější odchylky se však skrývají pod hladinou – v horní vrstvě oceánu do hloubky zhruba dvou set metrů registrují měřicí přístroje hodnoty přesahující normál dokonce o více než deset stupňů.
Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) ve své zářijové zprávě potvrdil další významné posílení jevu a ve východním rovníkovém Pacifiku zaznamenal odchylku povrchové teploty přesahující tři stupně Celsia.
Pasáty zeslábly, vítr změnil směr
Oceán v tom však není sám. Ruku v ruce s ním postupují hluboké proměny v atmosféře. V červenci a srpnu meteorologové zaregistrovali nejvýraznější západní odchylku přízemního větru za celých 86 let měření – napříč západním a středním Pacifikem. Běžně v těchto zeměpisných šířkách dominují pasáty, tedy východní větry ženoucí teplou vodu k západu. Tyto pasáty ovšem dramaticky zeslábly, a na některých úsecích dokonce změnily směr. Tato změna proudění doslova otevřela stavidla pro přelévání obrovských mas teplé vody směrem na východ, což celý cyklus ještě více umocňuje.
Pod hladinou se navíc pohybuje takzvaná Kelvinova vlna – masivní podmořský proud teplé vody postupující rovníkovou linií k východnímu okraji oceánu. Jak se tato vlna postupně přibližuje k hladině, dodává do atmosféricko-oceánského systému další energetický impulz.
Index MEI vystoupal na absolutní rekord
Závažnost současného jevu výmluvně vystihuje Multivariate ENSO Index (MEI) – komplexní ukazatel, do něhož vědci promítají nejen teplotu mořské hladiny, ale i atmosférický tlak, směr a sílu větrů a chování oblačnosti. Index MEI vystoupal za červenec a srpen na hodnotu 2,5, což představuje absolutní rekord pro toto roční období od začátku souvislých měření v roce 1979.
Výjimečnost situace tkví především v neuvěřitelném tempu změny. Zatímco ještě během jarních měsíců se hodnoty držely v záporných číslech typických pro chladnější fázi La Niña, během několika měsíců nastal skok do extrémně silného teplého módu. Takový zvrat moderní meteorologické záznamy dosud neevidují.
Vrchol v prosinci, důsledky pro Evropu
Výpočetní modely Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) indikují, že klimatický jev bude dál nabírat na intenzitě s očekávaným vrcholem právě v prosinci 2024. Průměr multimodelových projekcí počítá s tím, že ve sledované klíčové oblasti překročí teplotní odchylka tři stupně Celsia. Severe Weather Europe dokonce upozorňuje, že pokud se projekce naplní, nynější epizoda může překonat veškeré záznamy za více než sedmdesát let srovnatelných pozorování.
Extrémně silné El Niño má schopnost zásadně přetvořit globální atmosférickou cirkulaci – dokáže vychýlit běžné dráhy tlakových útvarů tisíce kilometrů od rovníku. NOAA dlouhodobě poukazuje na to, že tyto podmínky výrazně zvyšují šanci na mírné, oceánské a deštivé zimy na evropském kontinentu.
Co to znamená pro české Vánoce a Silvestr?
Pro Česko to znamená velkou pravděpodobnost, že letošní prosinec, Vánoce i oslavy Silvestra přinesou namísto sněhové peřiny spíše teploty nad bodem mrazu, déšť a bláto. Kdo touží po bílých svátcích, bude muset vyrazit do hor – a ani tam není sníh zaručen.
„Z pouhé intenzity jevu nelze s jistotou vyčíst stav počasí na konkrétní den pro jednotlivá města, obecná pravděpodobnost však mluví zřetelně,“ shrnují odborníci ze Severe Weather Europe.
Zůstává tak otázkou, zda se atmosférická dynamika v posledních týdnech před svátky ještě nepatrně změní – nebo zda si budeme muset na tradiční zasněžené Vánoce počkat zase o rok déle.
