Toto dejte na okenní parapet. Vyřešíte problém, který na podzim a v zimě trápí většinu domácností
Každé ráno stejný obrázek. Podíváte se na okno a spodní část skla je pokrytá drobnými kapkami. Někdy jen lehký opar, jindy celé pramínky stékající přímo na parapet. Vzduch v místnosti je těžký, studený, nepříjemný. V chladných měsících se s tímto jevem potýká naprostá většina domácností a málokdo ví, že řešení může být překvapivě prosté.
Proč se okna vůbec rosí
Vlhkost vzniká všude kolem nás. Dýcháme, vaříme, sprchujeme se, sušíme prádlo. Teplý vzduch v bytě dokáže pojmout velké množství vodní páry, ale jakmile narazí na studenou plochu, ztrácí tuto schopnost. A nejchladnějším místem v místnosti bývá právě okenní tabule.
Fyzikální proces je jednoduchý. Vzduch se prudce ochladí, voda se z něj vysráží a usadí se na skle. Občasná rosa nikomu neublíží, ale opakovaná vlhkost na stejném místě otevírá dveře plísním. Ty pak narušují těsnění, omítku i zdraví obyvatel.
Sůl jako tichý pomocník
Chlorid sodný má jednu cennou vlastnost – dokáže přirozeně vázat vlhkost ze vzduchu. Stačí nasypat hrubozrnnou nebo běžnou kuchyňskou sůl do stabilní misky a postavit ji na parapet do místa, kde se rosa tvoří nejčastěji.
Sůl začne pasivně pohlcovat vodní páru dříve, než se stačí usadit na chladném skle. Metoda funguje lokálně a je ideální pro mírnější kondenzaci. Vyžaduje však pravidelnou kontrolu. Sůl postupně zvlhne, zhrudkovatí a na dně misky se může objevit tekutina. V tu chvíli je nutné ji vyměnit za čerstvou.
Někteří lidé do misky přidávají pár kapek éterického oleje pro příjemnou vůni. Je však důležité vědět, že aroma nemá na odvlhčování žádný vliv a v domácnostech s malými dětmi nebo zvířaty může být dokonce nebezpečné.
Pozor také na umístění. Koncentrovaný solný roztok koroduje kovové části oken a může poškodit citlivé povrchy parapetů. Miska musí stát pevně a bezpečně.
Kdy sůl nestačí
Miska se solí je skvělá první pomoc, ale nenahradí technický odvlhčovač ani správné větrání. Pokud jsou okna každé ráno zcela promáčená a na parapetu stojí louže, problém leží hlouběji.
Základem zdravého bydlení je kontrola zdrojů vlhkosti. Zapínejte digestoř při vaření, zavírejte dveře koupelny při sprchování a nesušte prádlo v nevětraných pokojích. Klíčové je krátké intenzivní větrání průvanem – několik minut s dokořán otevřenými okny vymění nasycený vzduch za suchý venkovní, aniž by prochladly zdi.
Pro objektivní přehled si pořiďte pokojový vlhkoměr. Ideální relativní vlhkost v zimě se pohybuje mezi 40 až 50 procenty. Hodnoty nad 60 procent jsou již hraniční pro rozvoj plísní.
Podobně jako sůl fungují i další hygroskopické látky – jedlá soda nebo obyčejná rýže. Princip zůstává stejný.
Pozor také na těžké závěsy a stažené žaluzie. Pokud brání proudění teplého vzduchu z radiátoru k oknu, kondenzaci výrazně zhoršují. Teplý vzduch musí mít volnou cestu ke sklu.
Pokud ani pravidelné větrání, otírání kapek a mírné topení nepomáhají, příčina může být ve stavbě samotné. Tepelné mosty, špatně izolované ostění nebo netěsnící rámy pouštějí do interiéru extrémní chlad.
Obyčejná sůl na parapetu je levné, dostupné a šetrné řešení pro zmírnění lehké kondenzace. Udrží bezprostřední okolí okna sušší a ušetří část ranní práce s hadrem. Pro trvalý komfort a zdravé bydlení bez plísní však musí jít ruku v ruce s rozumným větracím režimem a kontrolou celkové vlhkosti v místnostech.
