Jak bojovat se strachem, aby se nestal každodenní součástí našeho života

Jak bojovat se strachem, aby se nestal každodenní součástí našeho života
Jak bojovat se strachem, aby se nestal každodenní součástí našeho života Další fotografie v galerii >
Foto: Autor: Tero Vesalainen / Shutterstock.com
Strach patří k našemu životu stejně jako láska, radost, hněv a smutek. Chrání nás před nebezpečím a je zárukou našeho přežití. Strach uvolňuje energii - přesně tolik, abychom byli schopni rozumně jednat a zachránit se. Pokud se ke strachu přidá vyčerpání nebo životní zvrat, obavy se snadno změní ve fobii.

Co se děje v těle

Řídící centrálou tohoto složitého postupu je emocionální paměť v mezimozku. Jakmile mozek rozpozná nebezpečí, povzbudí prostřednictvím rozeslaných biochemických látek dech, krevní oběh, svalstvo a látkovou přeměnu. Srdce žene krev a s ní cukr a kyslík rychleji do tepen, takže svaly mohou pracovat rychleji. Dřeň nadledviny zároveň zvyšuje produkci stresového hormonu adrenalinu. 

Strach či úzkost

Čím se odlišují lidé s úzkostnými poruchami? Stresové hormony vylučují jako všichni ostatní, jen s jediným rozdílem: podnětem vyvolaný stres je nepřiměřeně velký. K symptomům panického záchvatu patří dýchací potíže, závratě, bušení srdce, třes, pocení, nevolnost, návaly horka nebo zimnice, nepříjemný pocit na prsou a strach ze ztráty kontroly nad sebou samým. 

Podoby strachu

Dnes jsou na vzestupu zejména sociální fobie, strach ze selhání či ze ztráty zaměstnání. Dále to jsou různé specifické fobie (např. z výšek, uzavřených prostor, pavouků, hmyzu…). Nejčastější příčinou fobií je předchozí negativní zkušenost. Člověk se obávané situaci záměrně vyhýbá, aby si úzkostný stav znovu nevyvolal. Ten si spojuje s pocitem nehybnosti a bezmocnosti, kdy není schopen na nepříjemnou situaci zdravě reagovat. Příznaky se mohou dostavit i ve chvíli, kdy na podnět pouze pomyslí. 

Úspěšná léčba

K léčbě fobií se s úspěchem používá kognitivně-behaviorální terapie. Pacient je postupně vystavován obávaným situacím od těch méně obávaných až po ty nejextrémnější. Důležitá je motivace pacienta a rozhodnutí se své fobie jednou pro vždy zbavit. Léčba je to dlouhodobá, může trvat i několik let, ale při pravidelné terapii se panické stavy brzy zmírní.