Za Husáka je dostal ke svatbě každý. Dnes je sběratelé vykupují za 3 000 Kč a více
Kdo by si nepamatoval ten okamžik? Neděle u babičky, vůně kávy a řízků, a v prosklené vitrínce vedle obývací stěny se třpytí něco, na co se nesmí sahat. Těžká váza, mísa na ovoce, popelník velký jako dětská hlava a sada sklenek, která se vytahovala jen o Vánocích. Právě tahle záře z 60. až 80. let se dnes vrací na scénu a sběratelé po ní pátrají po chalupách, půdách i bazarech. Možná je máte dodnes na chalupě a netušíte, co držíte v ruce.
Svatební dar, který se nedal přehlédnout
V 70. a 80. letech patřil broušený olovnatý křišťál k nejoblíbenějším dárkům. K svatbě, k padesátinám, k pěknému jubileu v práci. Tehdy stál pár set korun československých, a to byla pořádná suma. Dostat ho znamenalo, že vás někdo opravdu uznává. Vázy a mísy putovaly do sekretářů a vitrín, kde čekaly na návštěvu, a po desetiletích v nich mnohdy zůstaly nedotčené, bez škrábanců a v původních krabicích. Právě takové kusy dnes sběratelé milují nejvíc.
Poznáte ho snadno. Je překvapivě těžký, při klepnutí zvonivě zpívá a ve světle lampy rozhazuje po stěně drobné duhy. Hrany brusu jsou ostré a čisté, sklo je křišťálově průzračné. Takovou řemeslnou práci dnes strojově nenapodobíte.
Řemeslo, které dobylo svět
Za leskem stály legendární podniky jako Crystalex v Novém Boru, Crystal Bohemia v Poděbradech nebo Sklárny Bohemia. Československé sklo se vyváželo do desítek zemí a stalo se vizitkou celé země, která uměla něco, co jí svět záviděl. Vedle sériové výroby vznikala také autorská díla, která dnes visí v galeriích a muzeích. Jména jako František Vízner, Pavel Hlava nebo Milan Metelák jsou pro sběratele svatým grálem.
A tady se skrývá ta nejsladší část příběhu. Obyčejně vypadající váza z babiččina sekretáře může být návrhem známého výtvarníka. Rozdíl mezi stokorunou a desítkami tisíc může spočívat v jediném detailu na dně nebo v tvaru, který jste celé dětství brali jako samozřejmost.
Jak poznat originál a nepodcenit ho
Nejdřív se podívejte na dno a boky. Hledejte popisné štítky, signaturu, značku výrobce či vyrytý podpis. Pak zkontrolujte stav: oštípnutá hrana nebo škrábanec na dně cenu srazí, zatímco kompletní sada v původním balení ji naopak zvedne. Pomůže také zvuk. Pravý olovnatý křišťál po lehkém klepnutí dlouze zvoní, obyčejné lisované sklo zní krátce a tupě.
Podle vyjádření znalců užitého umění ze specializovaného portálu pro starožitné sklo platí: „U olovnatého křišťálu ze 70. a 80. let rozhoduje o hodnotě ucelenost sady, zachovalost a především autorství designu. Běžné sériové kusy se prodávají v řádu stokorun, ale doložené autorské návrhy známých výtvarníků mohou u sběratelů dosáhnout desítek tisíc korun.“ Jinými slovy: nic nevyhazujte, dokud si nejste jistí.
Kolik to dnes stojí
Realita sběratelského trhu je pestrá a poctivá. Samostatná váza nebo mísa se obvykle prodává za 150 až 500 Kč, sada sklenic za 300 až 1 000 Kč. Rozsáhlá a neporušená kolekce s třiceti a více kusy ale snadno vystoupá na 2 500 až 4 500 Kč. A autorské originály, třeba od už zmíněných mistrů, se na aukcích dostávají na 10 000 až 20 000 Kč i výš. Cena závisí na vzácnosti, stavu a tom, kolik sběratelů právě po daném kousku touží.
Sběratelé své zkušenosti rádi sdílejí. Podle prodejce z diskuse na Aukru, který nabízel kompletní 35dílnou sadu po babičce v původních krabicíchkrabicích: „Broušené sklo pro mě mělo vždy hlavně nostalgickou hodnotu, ale když jsem ho nabídl online, sběratel z něj byl unešený a rád za něj zaplatil pěkné peníze. Je skvělé, že české sklo má pořád takové jméno.“ Přesně tak se ze vzpomínky stává i příjemný bonus pro rodinný rozpočet.
Než vyklidíte půdu
Pokud právě rozebíráte obývací stěnu nebo vyklízíte chalupu, dejte křišťálu druhou šanci. Pečlivě ho očistěte vlažnou vodou s trochou jaru, zabalte do novin a prodávejte raději jako ucelenou sadu, třeba na Aukru nebo Bazoši. U podezřelých kousků s podpisem se vyplatí zeptat se odborníka v aukčním domě. A hlavně: nejde jen o peníze. Je to kus příběhu naší rodiny a jedné krásné doby, kdy se na stůl dávalo to nejlepší. Máte doma ještě takovou vázu po babičce?
