Tato vázička made in Czechoslovakia vypadá úplně obyčejně. Sběratelé po ní ale šílí a platí 8 000 Kč/kus
Kdo by si nepamatoval ten pohled? Odpolední slunce dopadne na lakovanou obývací stěnu a na polici se rozzáří sytě fialové sklo. Dospělí kolem něj chodili po špičkách, my děti jsme se na něj dívali se zatajeným dechem. Možná ho máte dodnes na chalupě, v babiččině vitríně nebo v krabici na půdě. Je to fialová váza z broušeného olovnatého křišťálu, kterou dnes sběratelé hledají a platí za ni tisíce korun.
Svatební dar, který nesměl chybět
Za socialismu byla taková váza malý luxus, který si mohl dovolit skoro každý. Dávala se k svatbám, k narozeninám i jako poděkování lékaři. Stála na televizi, na skříňce nebo uprostřed ubrusu a čekala na celofánovou kytici karafiátů z květinářství. Tehdy stála pár korun československých, dnes z ní je designový artefakt. Sytý fialový odstín, těžké sklo a hluboký plošný brus dělaly z obyčejného obýváku malou galerii. Každý paprsek se v hranách lámal do tisíce odlesků a sklo jako by žilo vlastním životem.
Za krásou stojí sochař ze zlaté éry českého skla
Autorem těchto váz je akademický sochař Vladimír Žáhour, jeden z hlavních představitelů zlaté éry poválečného československého sklářství. Studoval v Praze na UMPRUM u profesora Karla Štipla a svůj profesní život spojil s podnikem Sklárny Bohemia Poděbrady. V šedesátých a sedmdesátých letech tu vznikaly návrhy, které spojily vysoké umění s průmyslovou výrobou. Žáhour dal těžkému olovnatému křišťálu sochařský výraz a geometrickou čistotu. Právě díky tomu se české sklo dostalo na světové výstavy a do zahraničních domácností, a ty fialové kousky patří k jeho nejvděčnějším tvářím.
Jak poznat, že držíte v ruce originál
Máte doma podobnou vázu a váháte, jestli je to ten pravý kousek? Sběratelé při výkupu kontrolují několik detailů. Nejdřív sáhněte na sklo: olovnatý křišťál je znatelně těžký a při lehkém klepnutí zvonivě zpívá. Pak se podívejte na brus. U originálu je hluboký, přesný a hrany jsou čisté. Plochy lámou světlo a vytvářejí charakteristický optický efekt, který levné napodobeniny z lisovaného skla nezvládnou. Důležitý je i odstín. Správná fialová je sytá, rovnoměrná a bez kalných míst.
Autorský přínos shrnuje odborná charakteristika tvorby z archivu československého sklářství: „Vladimír Žáhour vnesl do zpracování olovnatého křišťálu úplně nový sochařský přístup. Namísto tradičních dekorů začal využívat strukturální a optické brusy, které dokázaly skvěle pracovat se světlem a propojit uměleckou invenci s masovou průmyslovou výrobou.“ Právě tahle kombinace je podle znalců důvodem, proč se po těchto vázách dnes tolik shání.
Kolik dnes taková váza stojí
Pro sběratele je to svatý grál obýváků sedmdesátých let a ceny tomu odpovídají. Běžnější nepoškozené kousky vysoké asi 15 až 20 centimetrů se na aukčních portálech prodávají zhruba za 1 000 až 3 000 korun. Větší galerijní kusy nebo vzácnější tvary v bezvadném stavu se vyšplhají až na 4 000 až 5 500 korun. Není to jmění, ale na předmět, který jste možná zdědili spolu s ubrusem a servisem, je to velmi příjemné překvapení.
Co rozhoduje o ceně? Hlavně stav. Každý ulomený roh, oťuk na hraně nebo škrábanec ji srazí, stejně jako zákal způsobený tvrdou vodou. Pokud takovou vázu objevíte, nevyhazujte ji ani neleštěte drsnými prostředky. Stačí vlažná voda s kapkou jaru a měkká utěrka. Vyfoťte ji z několika stran při denním světle a ukažte brus i dno.
Co říkají sběratelé a kam s ní
Reálnou situaci na trhu dobře vystihl jeden ze sběratelů v diskusi na fóru zaměřeném na československé sklo: „Na Aukru se Žáhourovy vázy běžně prodávají kolem dvou tisícovek, pokud nemají ulomený roh nebo nejsou poškrábané od tvrdé vody.“ Podobné ceny potvrzují i prodané aukce na Aukru, kde fialové kousky v dobrém stavu mizí během pár dní.
Prodávat ale nemusíte. Spousta lidí si fialovou vázu nechává jako vzpomínku na babičku, na nedělní obědy a na vůni vosku z lakované stěny. A jak je to u vás? Stojí v rodičovském obýváku nebo na chalupě ještě dnes ta fialová kráska z poděbradských skláren? Možná se vyplatí zvednout ji z police a podívat se na ni novýma očima.
