Ani Tchibo, ani Jacobs. Odborníci vyhlásili nejlepší kávu v Česku
Ráno často začíná stejně: zabzučí kávovar a po kuchyni se rozlije vůně. Před regálem v obchodě pak mnozí sahají po známém logu a vyšší ceně, protože drahé má přece chutnat líp. Nezávislé srovnání zrnkových káv z běžných českých obchodů ale ukázalo, že šálek umí tuhle jistotu pořádně zpochybnit.
Odborníci vzorky hodnotili naslepo. Degustátoři neviděli obal, neznali značku ani cenu a posuzovali jen aroma, kyselost, hořkost a celkovou vyváženost. Takové podmínky nechávají marketing za dveřmi a rozhoduje jen to, co se z mletých zrn skutečně dostane do vody.
Rozdíl mezi cenou a kvalitou má jednoduché vysvětlení. U zavedených značek zaplatíte nejen za zrna a pražení, ale i za televizní spoty, sponzoring, design obalu a marže v distribuci. Privátní značky řetězců sázejí na velký objem prodeje a do propagace dávají jen málo. Zrna přitom mohou pocházet z podobně dobrých zdrojů a projít stejně pečlivým zpracováním.
Podobně klamou i další signály. Certifikace Bio a Fair Trade jsou důležité z hlediska etiky a ekologie, férové podmínky pro pěstitele ale samy o sobě nezaručují lahodnější chuť. Stejně tak jméno kávové velmoci jako Brazílie, Kolumbie nebo Etiopie nemusí znamenat špičkový zážitek. Rozhoduje konkrétní sklizeň, nadmořská výška plantáže i to, jak zvládli sušení a pražení.
Vítěz z Lidlu a pravý důvod, proč vyhrál
Nejlépe dopadla Bellarom Espresso z Lidlu, tedy privátní značka, kterou v televizní reklamě nepotkáte. Porotu zaujala čistým chuťovým profilem a příjemnou harmonií a porazila i konkurenci, která stojí několikanásobně víc. Solidně se držely také stálice regálů Jacobs Krönung a Tchibo Barista s jemnějším aroma a stabilní chutí bez rušivých vad. Některé dražší vzorky naopak trápila přemíra hořkosti nebo chuťová plochost.
Největší roli ale nehrála značka ani cena, nýbrž čerstvost pražení. Káva je v podstatě potravina, která podléhá oxidaci. Nejlepší chuť má zhruba dva až čtyři týdny po upražení, ideálně se spotřebuje už během prvních dvou. Po otevření sáčku zrna rychle reagují se vzduchem a ztrácejí těkavé aromatické oleje. Uchovejte je proto ve vzduchotěsné nádobě na suchém a tmavém místě.
Dobře to ukazuje jednoduché srovnání: i nejdražší zrna, která měsíce ležela ve skladu nebo v otevřeném pytlíku, budou chutnat fádně a zatuchle. Levnější, ale čerstvá káva přitom nabídne bohaté aroma. Proto se vyplatí hledat na obalu datum pražení, ne jen datum minimální trvanlivosti, které bývá stanoveno i o rok či dva dopředu. Užitečný je také jednocestný ventil na sáčku, který pustí ven oxid uhličitý z pražení, ale nepustí dovnitř kyslík.
Chuť ovlivňuje i složení směsi. Arabica přináší pestřejší tóny a ovocnou svěžest, robusta hutnější tělo, zemitější charakter a víc kofeinu. Směs obou druhů dává plnou chuť s bohatou pěnou, která mnohým vyhovuje víc než čistá jednodruhová káva. O tom, zda bude šálek spíš jemný a kyselejší, nebo temný a hořký, rozhoduje stupeň upražení.
Dobrá zrna jsou ale jen polovina úspěchu. Mlít je třeba těsně před přípravou a hrubost přizpůsobit metodě: jemné mletí patří do espressa, střední do filtrované kávy a hrubé do french pressu. Častou chybou je vroucí voda, která zrna spálí a v šálku nechá trpkost. Správná teplota je 92 až 96 °C, což se bez teploměru dá odhadnout tak, že uvařenou vodu necháte v konvici odstát asi 45 až 60 sekund. Příliš chladná voda zase složky dobře nevyluhuje a nápoj je slabý. Jako výchozí poměr se doporučuje zhruba 60 gramů kávy na litr vody.
Co z toho plyne pro peněženku i chuť
Průměrná česká domácnost spotřebuje měsíčně zhruba půl kilogramu kávy. Pokud pravidelně kupuje prémiové značky za 400 až 600 Kč za balení, vzniká z toho citelný roční výdaj. S otestovanými alternativami za 200 až 300 Kč ušetří několik tisíc korun ročně a na chuti nemusí nic ztratit.
Ušetřené peníze se pak dají vložit do kvalitnějšího mlýnku s mlecími kameny nebo lepšího kávovaru. Vybavení a kontrola nad mletím totiž ovlivní šálek víc než prestiž loga. Možná je tedy čas zeptat se sami sebe: kupujeme kávu, nebo jen známý obal?
