Za socialismu tyhle noviny odebírali úplně všichni. Teď za ně sběratelé platí zlatem
Vyklízení půdy, sklepa po prarodičích nebo chalupy po pozůstalých znají mnozí. Mezi zavařovacími sklenicemi a rozvrzaným nábytkem se skoro vždy objeví stohy zažloutlého papíru. Většina lidí je sváže provázkem a odveze do sběrny, nebo s nimi zatopí v kamnech. Právě v takových hromadách ale někdy leží dokumenty, o které mají badatelé i sběratelé velký zájem.
Papír, který kdysi četl celý národ
Za minulého režimu byl denní tisk samozřejmostí každé domácnosti. Rudé právo, Mladá fronta, Lidová demokracie či Práce vycházely ve velkých nákladech a našly se téměř v každé schránce. Lidé v nich hledali zprávy z domova i ze světa, sport, recepty, televizní program a drobnou inzerci. Listovalo se u ranní kávy, v tramvaji cestou do práce i večer před spaním.
Internet a chytré telefony to změnily. Mladší generace čte zprávy online a papírový deník jim připadá jako kuriozita. Většina starých výtisků navíc zmizela ve sběrných surovinách a ty, které se zachovaly, jsou stále vzácnější. Proto o ně roste zájem.
Neplatí ale, že každý starý papír je poklad. Běžné číslo z poloviny sedmdesátých let, které popisuje plnění pětiletky nebo schůzi okresního výboru, má na trhu jen nepatrnou hodnotu. O ceně rozhoduje to, co je na stránkách zachyceno.
Noviny vznikaly už v sedmnáctém století jako prostředek informování i státní propagandy. V devatenáctém století oslovily široké vrstvy a ve dvacátém se staly kronikářem zásadních zlomů. Každé číslo je otiskem své doby: ukazuje nejen politiku, ale i jazyk, grafiku, reklamy a myšlení lidí.
Které výtisky se prodávají nejlépe
Největší zájem budí čísla o zlomových událostech. Sběratelé hledají vydání z prvních dnů první či druhé světové války, protektorátní tisk, mimořádná vydání k osvobození v květnu 1945 a necenzurované listy ze srpna 1968. Právě srpnové výtisky vznikaly v prvních dnech okupace narychlo, často v ilegalitě a na jediném listu, takže jsou mezi sběrateli opravdovým unikátem.
Žádané jsou i zprávy o odchodu významných osobností. Dobové noviny z roku 1937 informovaly o smrti prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a přinášely fotoreportáže z jeho pohřbu. Podobně se hledají čísla o přistání člověka na Měsíci a o velkých vědeckých objevech. Sběratelé se zajímají i o ilustrované časopisy a týdeníky, například Mladý svět nebo Dikobraz, zvlášť ve svázaných ročnících.
Ceny rostou u ještě starších tisků. Sedlské noviny Josefa Kajetána Tyla z roku 1849 se na sběratelských portálech nabízejí za několik tisíc korun za kus. Majitelé často nevědí, co mají doma, a prodávají hluboko pod tržní hodnotou.
Kromě obsahu rozhoduje fyzický stav. Noviny se tiskly na levný dřevitý papír s vysokým obsahem ligninu, který časem žloutne, křehne a láme se. Výtisk, který desítky let ležel v suchu, tmě a čistotě, má násobně vyšší cenu než list potrhaný, plesnivý, politý kávou nebo s vystřiženými obrázky.
Roli hraje i náklad. Pokud číslo vyšlo v omezeném počtu, bylo krátce po distribuci staženo cenzurou nebo obsahuje barevné přílohy, mapy či práce známých ilustrátorů, zájem dramaticky stoupá. Kompletní ročníky v dobové pevné vazbě se cení ještě výš, protože slouží jako ucelený studijní pramen.
Než stoh skončí v popelnici
Když doma při úklidu narazíte na svazek starých novin, pečlivě ho prolistujte. Zkontrolujte data vydání a hlavní titulky. Pak udělejte ostré fotografie titulní strany i celkového stavu a nabídku vystavte na ověřeném aukčním portálu.
Pokud si nejste jistí vzácností, poraďte se se zkušeným sběratelem, historikem nebo antikvářem. Zdánlivě nepotřebný list z půdy může být přesně tím chybějícím kouskem, za který někdo rád zaplatí zajímavou částku. Našli jste doma i vy někdy něco, co vás překvapilo?
