Zapomeňte na umělohmotné věnce. Takto vyzdobíte hrob krásně, důstojně a téměř zdarma
Pár týdnů deště, větru a ranních mrazů a barevný plast na hřbitově vypadá jinak než v obchodě. Vybledlé okvětní lístky, polámané drátky a rozpadlé věnce putují do kontejnerů a odtud na skládky, kde se rozkládají desítky let. Přitom vzpomínka na blízké plast nepotřebuje. Stačí se rozhlédnout po zahradě, v lese nebo v parku.
Co nabízí příroda zdarma
Přírodní výzdoba je nejen levná, ale také působí klidně a harmonicky. Každý kus má svůj tvar a texturu a podzimní plískanice i mráz snáší lépe než lecjaký výrobek ze stánku. Základem je husté stálezelené chvojí. Smrk v suchém chladném vzduchu rychle opadává, a tak se víc hodí větve jedle, tisu nebo zeravu, které zůstanou sytě zelené po celé týdny. Větvičky stačí proplést nebo svázat jutovým provázkem. Pevný rustikální rámec dodají kousky březového dřeva, kůra či malé špalky.
Aranžmá oživí také stálezelené listnaté keře. Lesklý břečťan se dá obtáčet kolem větví, cesmína přidá tmavé pichlavé listy a rudé bobule a bobkovišeň nabídne tuhé, odolné větvičky. Mezery i holou zeminu pěkně zakryje lesní mech, který drží vlhkost a spojí celou kompozici do hebkého celku.
Barvy podzimu přinesou plody a drobné přírodniny. Šišky z borovic, modřínů či smrků je dobré svázat drátkem do menších trsů a zasadit mezi chvojí. Živou červenou vnesou šípky a jeřabiny. Detaily doladí kaštany, žaludy, skořápky vlašských ořechů nebo makovice, případně pokroucené vrbové pruty a větve porostlé šedavým lišejníkem. Takovou strukturu žádná továrně vyrobená ozdoba nenapodobí.
Rostliny, nádoby a světlo, které vydrží
Řezané květiny ve vázách se po první mrazivé noci změní v hnědé stonky a voda v nádobě může vázu dokonce roztrhnout. Spolehlivější jsou živé rostliny v květináčích. Absolutním favoritem hřbitovů jsou vřesy a vřesovce, které si i po zmrznutí a uschnutí drží fialový, růžový nebo bílý odstín po celou zimu. Stálicí jsou také chryzantémy, u nichž se vyplatí volit drobnokvěté odrůdy, protože déšť a výkyvy teplot zvládají lépe než velké těžké květy. Stříbřitě šedé plstnaté listy starčku přímořského pak vytvoří s tmavým jehličím a šípky elegantní kontrast.
Tenké plastové misky a truhlíky často praskají mrazem nebo je odfoukne vítr. Přírodní náhradou jsou vydlabané dýně, polena a vykotlané špalky, které stačí naplnit zeminou a osázet vřesem nebo vyplnit mechem a větvemi. Časem splynou s okolím a nezatíží přírodu. Dobře poslouží i starší proutěný košík vyložený mechem nebo jutou. Kdo hledá trvalé řešení, může investovat do těžkého kamenného koryta či betonové mísy. Zůstane na hrobě celý rok, žádný vichr ji nepřevrátí a obsah se mění podle sezóny: v létě trvalky, na podzim chvojí s mechem.
Největším hřbitovním odpadem jsou klasické svíčky v plastových kelímcích. Žár je deformuje, vosk často nedohoří a zbytky se povalují po celém pohřebišti. Čistší cestou je obyčejná zavařovací sklenice ovázaná jutovým provázkem, jejíž dno vysypete pískem nebo kamínky. Svíčka stojí pevně a sklo chrání plamen před větrem. Vynikající volbou jsou svíčky z pravého včelího vosku, které neobsahují ropné parafíny, voní po medu a shoří beze zbytku. Pro trvalé řešení se hodí kvalitní skleněná lucerna s vyměnitelnými náplněmi, která poskytuje stabilní plamen za každého počasí a snižuje riziko požáru.
Úcta, která se nedá koupit ve spěchu
Návrat k přírodním materiálům není krokem zpět, ale projevem skutečné úcty. Věnec upletený vlastníma rukama z větví, mechu a lesních plodů nese osobní stopu, kterou uniformní zboží z předhřbitovního stánku nemá. Taková výzdoba přináší do památných míst klid i opravdovost a šetří rodinný rozpočet i životní prostředí.
Dá se k tomu přidat několik drobností: šišky se ve vlhku zavírají a v suchu otevírají, takže s tím při skládání počítejte. Na svazování se hodí i přírodní lýko místo drátků v plastu. Rozklad vydlabané dýně zpomalí, když řezné hrany potřete octovou vodou nebo kapkou oleje. Možná právě letos je čas zkusit podzimní bohatství kolem sebe.
