Evropa ustupuje od solárních panelů. Závažný problém se brzy dotkne i Česka

Švédské domácnosti se v posledních letech vrhly do solární energie s nadšením, které mnohé pozorovatele překvapilo. Přestože tamní zimy nabízejí jen krátké dny a slabé slunce, fotovoltaické systémy se objevovaly na střechách rodinných domů, zemědělských objektů i průmyslových hal. Motivací byly vysoké ceny energií, štědré dotace a vidina rychlé návratnosti investice.

Dnes je situace jiná. Zájem domácností prudce ochladl, montážní firmy propouštějí a řada plánovaných projektů zůstává v šuplíku. Nejde přitom o to, že by technologie selhala nebo že by Švédové hromadně demontovali funkční panely. Změnily se ekonomické podmínky, na nichž stála původní kalkulace.

Když se z rekordu stane propad

Rok 2023 přinesl švédskému solárnímu trhu dosud nejsilnější výsledek v historii. Podle národní zprávy o fotovoltaice tehdy do sítě přibyly systémy s celkovým výkonem přibližně 1 586 megawattů. Následující rok však tempo zpomalilo – nově připojený výkon klesl na zhruba 847,5 megawattů, což představovalo meziroční propad o 47 procent.

Přestože šlo stále o druhý nejúspěšnější rok v dějinách švédské fotovoltaiky, signál byl jasný: éra bouřlivého růstu skončila. V roce 2025 pokles pokračoval. Celkově přibylo asi 652 megawattů nového solárního výkonu, přičemž malé domácí systémy zaznamenaly propad o dalších 39 procent na pouhých 239 megawattů.

Zajímavé je, že segment velkých solárních parků naopak rostl. Do sítě se připojily nové rozsáhlé projekty a celková kapacita fotovoltaiky v zemi tedy nadále stoupá. Mění se však struktura trhu – zatímco během boomu táhly růst domácnosti, dnes získávají větší význam velké elektrárny.

Dotace se scvrkly, kalkulace přestala vycházet

Jedním z klíčových důvodů ochlazení je snížení státní podpory. Švédsko dlouhodobě motivovalo občany k instalaci zelených technologií prostřednictvím daňových úlev. Do konce června 2025 mohly fyzické osoby uplatnit slevu ve výši 20 procent z oprávněných nákladů na materiál a montáž fotovoltaického systému. Od 1. července se tato sazba snížila na pouhých 15 procent.

Rozdíl pěti procentních bodů možná nevypadá dramaticky, ale u investice v řádu desítek tisíc eur může prodloužit dobu návratnosti o roky. Daňová úleva na bateriová úložiště a dobíjecí stanice pro elektromobily sice zůstala na úrovni 50 procent, ale právě panely tvoří základ každého systému.

Ještě větší ránu zasadilo zrušení zvláštní daňové úlevy pro mikrovýrobce, kteří dodávali přebytečnou elektřinu do sítě. Ta činila 60 švédských öre za každou kilowatthodinu a platila do konce roku 2025. Od ledna 2026 tato výhoda zcela zmizela.

Švédská vláda své rozhodnutí zdůvodnila tím, že fotovoltaický trh již dospěl a není nutné jej podporovat ve stejné míře jako v počátcích. Opatření navíc šetří veřejné finance. Pro domácnosti je to však připomínka, že státní příspěvky nejsou zaručené navždy.

Kombinace nižší dotace při pořízení a zrušené výhody za přebytky zásadně mění původní finanční plány. Systém, který se dříve vyplatil za osm let, může mít nyní návratnost dvanáct až patnáct let. A to ještě za předpokladu, že se nezmění další parametry.

Když všichni vyrábějí najednou, elektřina nic nestojí

Ekonomiku solárních panelů ovlivňuje také vývoj velkoobchodních cen elektřiny. Během energetické krize byly tržní ceny mimořádně vysoké, takže vlastní výroba přinášela domácnostem výrazné úspory. Tento stav však netrval.

Ceny na trhu se mění podle počasí, spotřeby a dostupnosti elektráren. Během slunečných hodin může elektřinu vyrábět velké množství solárních zařízení současně. V síti tak vznikne přebytek energie a její okamžitá hodnota klesne. V některých hodinách se velkoobchodní cena může dostat dokonce pod nulu.

Záporná cena neznamená, že všechny domácnosti automaticky obdrží za dodávku elektřiny zápornou částku – záleží na konkrétní smlouvě a tarifu. Ukazuje to však, že přebytky nemusí mít takovou hodnotu, s jakou se počítalo při návrhu systému.

Stále důležitější je proto to, kolik vyrobené elektřiny dokáže domácnost sama spotřebovat. Největší finanční hodnotu má zpravidla elektřina, kterou není nutné kupovat ze sítě. Proto se vyplatí přizpůsobit velikost elektrárny skutečné spotřebě a podle možností přesunout provoz spotřebičů na dobu, kdy panely vyrábějí nejvíce.

Pomůže například spuštění pračky, myčky, ohřevu vody nebo nabíjení elektromobilu během dne. Bateriové úložiště zase umožňuje část výroby odložit na večer, zvyšuje však počáteční náklady a jeho přínos je třeba vypočítat samostatně.

Vyšší úrokové sazby a celkové náklady na provoz rovněž zasáhly do rozhodování domácností. Během největšího rozmachu se mnoho lidí rozhodovalo pod tlakem vysokých cen elektřiny a předpokládalo příznivé podmínky výkupu i daňové úlevy.

Pokud si však domácnost musí na fotovoltaiku vzít úvěr, je třeba do výpočtu zahrnout i cenu úvěru. Při vyšší úrokové sazbě mohou náklady na financování spotřebovat významnou část očekávaných úspor.

Samotné panely na světovém trhu sice v posledních letech zlevnily, ale konečná cena systému nezávisí pouze na nich. Zahrnuje také střídač, konstrukci, kabeláž, ochranné prvky, montáž, projektové práce, případné úpravy rozvaděče a někdy i baterii. Během životnosti zařízení může být nutná výměna střídače nebo jiný servisní zásah.

Návratnost proto není univerzální číslo platné pro každý dům. Rozhodující jsou orientace a sklon střechy, zastínění, místní klimatické podmínky, spotřeba domácnosti, způsob vytápění, cena elektřiny, velikost systému a také to, jaká část vyrobené energie se spotřebuje přímo v domě.

Bankroty firem narušily důvěru zákazníků

Prudký růst trhu přilákal velké množství nových dodavatelů. Některé firmy si během boomu vytvořily rozsáhlé týmy a svou činnost nastavily na pokračování vysoké poptávky. Když začaly objednávky ubývat, dostaly se pod tlak.

Ve Švédsku proto vzrostl počet insolventních a zkrachovalých společností působících v solárním odvětví. Podle údajů zveřejněných na konci roku 2025 bylo v průběhu daného roku zaznamenáno nejméně 160 insolvencí souvisejících se solárním sektorem. V roce 2024 jich mělo být 147.

Důsledky nepociťují pouze majitelé firem a zaměstnanci. Problémy mohou nastat i u zákazníků: rozpracovaná montáž může zůstat nedokončena, zaplacené zálohy lze vymáhat pouze v rámci konkurzního řízení, reklamaci nemusí mít kdo vyřídit, servis a monitorování systému může být nutné převést na jinou společnost a záruka na montáž může zaniknout spolu s původním dodavatelem.

Je však třeba rozlišovat mezi zárukou montážní firmy a zárukou výrobce na produkt. Pokud montážní společnost zanikne, nemusí záruka výrobce na panel nebo střídač automaticky přestat platit. Zákazník však může mít složitější cestu k jejímu uplatnění, zejména pokud nemá faktury, výrobní čísla, záruční listy a kompletní technickou dokumentaci.

Proto je důležité si dodavatele prověřit ještě před podpisem smlouvy. Cena by neměla být jediným kritériem. Důležitá je také historie firmy, její finanční stabilita, pojištění, reference, kvalifikace zaměstnanců a způsob, jakým zajišťuje záruční a pozáruční servis.

Funkční panely ze střech nikdo neodstraňuje

Ochlazení trhu někdy vede k přehnaným tvrzením, že Švédové opouštějí fotovoltaiku nebo demontují panely ze střech. Dostupné údaje nic takového nepotvrzují.

Již nainstalovaná a funkční zařízení nadále vyrábějí elektřinu a jejich celkový počet roste. Na konci roku 2025 bylo ve Švédsku více než 287 tisíc zařízení s výkonem do 20 kilowattů. Tyto malé systémy představovaly přibližně 90 procent všech fotovoltaických elektráren připojených k síti.

Současná změna se týká především ochoty uzavírat nové zakázky. Část lidí investici odkládá, jiní snižují plánovaný výkon nebo k systému přidávají baterii. Domácnosti již častěji požadují realistický výpočet namísto obecného slibu rychlé návratnosti.

Nejde tedy o konec solární energetiky, ale o přechod od nadšení k opatrnějšímu a ekonomicky střízlivějšímu rozhodování.

Švédská zkušenost jako varování pro Česko

I v České republice podporují zájem o fotovoltaiku vysoké ceny energií, dotační programy a snaha domácností snížit závislost na rozvodné síti. Švédský příklad však ukazuje, proč by se investice neměla posuzovat pouze podle aktuální výše dotace nebo optimistické nabídky prodejce.

Před rozhodnutím je třeba počítat i s méně příznivým vývojem: podmínky podpory se v budoucnu mohou změnit, výkupní cena přebytků nemusí zůstat stejná, ceny elektřiny mohou klesat i stoupat, skutečná výroba může být nižší než reklamní odhad, baterie zvyšuje míru vlastní spotřeby, ale zároveň systém prodražuje, střídač nebo jiné komponenty mohou během životnosti vyžadovat výměnu a zaniknutí montážní firmy může zkomplikovat servis a reklamace.

Nejbezpečnější je vyžádat si výpočet založený na reálné roční spotřebě a průběhu odběru elektřiny. Systém by neměl být zbytečně velký jen proto, aby v letních měsících vyráběl co nejvíce. Pokud domácnost prodává většinu přebytků za nízkou cenu, větší počet panelů nemusí automaticky přinést lepší návratnost.

Švédská daňová úleva na zelené technologie má navíc roční strop 50 000 švédských korun na osobu, což odpovídá zhruba 110 000 korunám. V důsledku snížení dotací a zrušení podpory za přebytky se průměrná doba návratnosti pořízení solárních panelů pro švédské domácnosti bez baterie prodloužila na zhruba 12 až 15 let.

Fotovoltaika nekončí, končí však nereálná očekávání

Vývoj ve Švédsku neznamená, že solární panely ztratily na významu. Fotovoltaika zůstává důležitou součástí energetické transformace a správně navržený systém může domácnostem snižovat účty po mnoho let. Ani samotné Švédsko se solární energie nevzdává – vedle slabšího trhu s rodinnými domy tam přibývají nové velké elektrárny.

Mění se však způsob, jakým je třeba o investici uvažovat. Nestačí znát cenu panelů a výši aktuální dotace. Je nutné zohlednit vlastní spotřebu, budoucí servis, financování, výkup přebytků, možné změny legislativy i stabilitu dodavatele.

Solární panely nejsou automatickou zárukou rychlé návratnosti. Jsou technickým řešením, jehož úspěch závisí na správném návrhu a reálných očekáváních. Švédská zkušenost proto nepředstavuje důkaz selhání fotovoltaiky. Je spíše upozorněním, že i u zelené technologie je třeba počítat s tím, že se trh, ceny i pravidla mohou měnit.