USA zvolily nového prezidenta, co to znamená pro nás
V případě USA se prezidentská volba nedotkne pouze jich samotných, ale jako jeden z nejmocnějších mužů světa může nový prezident ovlivnit dětí také v Evropě. Trump se snažil obhájit druhé volební období, události posledního roku ale mohly zamíchat kartami. Začalo to jeho agresivní zahraniční politikou, která 3. ledna eskalovala v atentát na nejvyššího představitele íránských ozbrojených sil generálmajora Sulejmáního. Olej do ohně přilila také pandemie, kterou zprvu prezident zlehčoval a ve Státech si tak vyžádala obrovské množství obětí. Do karet Joa Bidena hrála také kampaň Black lives matter, jež vypukla po smrti Afroameričana George Floyda. Terčem kritiky byl tehdy také Donald Trump za jeho rasistické výroky.
Úřád prezidenta ČR versus USA
Nejenom, že v USA prezident úřaduje daleko většímu a významnějšímu celku, ale také jeho pravomoci se zásadně liší od těch, které známe v případě českého prezidenta. U nás je post více formální, prezident pověřuje subjekty státní moci, uděluje státní vyznamenání, má pravomoc započít a ukončit trestní řízení, uděluje amnestie a má právo veta, kterým vrací zákony schválené Parlamentem k novému projednání.
Rozdíl je vidět například v současné době, kdy je vyhlášen nouzový stav. V České republice Parlament nabývá práva urychleného projednání zákonů, zatímco prezident ztrácí právo veta a oficiálně tak přestává být součástí zákonodárného procesu. Naopak v USA může Kongres během Výjimečného stavu udělit hlavě státu ještě širší pravomoci v oblasti hospodářství a bezpečnosti. Vedle ministra zahraničí má plnou odpovědnost za všechny mezinárodní styky a také za Američany na cizích územích.
Zahraniční politika
V případě výhry obou kandidátů by se vztahy s Českou republikou neměly nijak zásadně měnit. V případě úspěchu Bidena je zde možnost většího posílení hospodářského vztahu mezi Evropou a západem. Obecně je ale Bidenův přístup k zahraničním státům otevřenější. Trumpův cíl je rozvazovat mezinárodní dohody a opouštět mezinárodní organizace. Během svého prvního funkčního období vystoupil z WHO nebo JCPOA, dohody, která měla bránit Íránu v obohacování uranu a vzniku jaderné zbraně. Po tomto kroku, Trumpově agresivním ukládání restrikcí a zmiňovaném atentátu na Sulejmáního byl svět na okamžik v obavách z možné války. Důkazem Trumpova invazivního chování je také neustálý přísun vojsk na Blízký východ.
Biden chce pravý opak. V případě svého zvolení plánoval návrat do WHO a navázání dalších mezinárodních styků. USA by se tak zřejmě navrátily do stavu, v jakém byly během Obamovy vlády. Biden tehdy jako viceprezident podporoval zahraniční vojenské intervence, v druhém volebním období již byl ale pasivnější. Během své letošní kampaně se k vojenským otázkám nevyjadřoval nijak konkrétně.
