Ani citrusy, ani černý rybíz. Bezkonkurenčně nejvíce vitaminu C má úplně nenápadné podzimní ovoce
Sychravé podzimní ráno. V supermarketu se tvoří fronty u regálů s citrusy. Lidé nakupují kilogramy pomerančů a citronů v naději, že uniknou nachlazení. Přitom skutečná bomba pro imunitu čeká venku na polních cestách a okrajích lesů – docela obyčejný šípek, plod růže šípkové.
Tvrdá čísla mluví jasně. Citron, kterému desítky let zpíváme ódy, obsahuje kolem 50 miligramů vitaminu C na 100 gramů. Dobře vyzrálý šípek? Mezi 500 až 1500 miligramy na stejné množství. U některých keřů v optimálních podmínkách dokonce ještě víc. Deseti- až třicetinásobek. Hrst červených bobulí pokryje denní dávku pro celou rodinu.
Šípek je v rámci evropské flóry absolutním králem. Celosvětově ho sice překonává exotická acerola nebo australská švestka Kakadu, ty jsou však pro nás těžko dostupné – což jen podtrhuje výjimečnost toho, co roste doslova za humny.
Proč přírodní komplex funguje lépe než tableta z lékárny
Tajemství nespočívá jen v množství. Klíčové je, jak příroda jednotlivé látky kombinuje. Laboratorní tableta nabídne čistou kyselinu askorbovou. Šípek přináší ucelený komplex.
Vysoké koncentrace flavonoidů – zejména rutinu a kvercetinu – působí jako silné antioxidanty a mnohonásobně zvyšují vstřebatelnost vitaminu C v organismu. Karotenoidy jako lykopen a beta-karoten dodávají plodům zářivou barvu. Vitaminy skupiny B, vitamin K pro srážlivost krve, vápník, hořčík, draslík.
Zvláštní pozornost si v posledních letech získal galaktolipid GOPO – látka s prokazatelnými protizánětlivými účinky na klouby a pohybový aparát. Pravidelná konzumace šípkového prášku tak nepomáhá pouze proti podzimním virům, ale také ulevuje lidem trpícím artrózou či chronickými bolestmi kloubů. Šípková dužina navíc obsahuje slušnou dávku rozpustné vlákniny pektinu, která svědčí střevnímu mikrobiomu a pomáhá udržovat optimální hladinu cholesterolu.
Kdy sbírat a jak nezničit to nejcennější
Abyste z podzimního pokladu vytěžili maximum, musíte vědět přesně kdy a jak. Ideální období: konec září až konec října. Plody musí mít pevnou dužinu, lesklý povrch a sytě červenou barvu. Vyhněte se keřům u frekventovaných silnic nebo průmyslových areálů – tam plody chytají prach a těžké kovy.
Často se traduje, že nejlepší je počkat na první mrazíky. V tom se skrývá háček. Plánujete-li marmeládu, džem nebo likér, mráz je vítaný pomocník. Plody po přejití mrazem změknou, zesládnou a lépe se pasírují. Pokud je ale vaším cílem maximální obsah vitaminu C, musíte vyrazit ještě před mrazy. Mráz a následné rozmrznutí naruší buněčné stěny a citlivý vitamin C se v plodech začne velmi rychle rozkládat.
Při sběru nezapomeňte na rukavice – růže šípková má velmi ostré, zpětně zahnuté trny, které dokážou bez ochranných pomůcek sběr nepříjemně zkomplikovat.
Největší alchymií zůstává samotné zpracování. Kyselina askorbová je mimořádně citlivá na vysokou teplotu a kontakt s kovy. Hodíte-li šípky do vroucí vody a necháte je dvacet minut bublat na plotně, připravíte si voňavý nápoj s hezkou barvou, ale o drtivou většinu vitaminu C nenávratně přijdete.
Nejšetrnější cesta k plnohodnotnému čaji? Macerace za studena. Šípky zbavte stopek a zbytků kalichu, podrťte v hmoždíři nebo krátce rozsekejte v mixéru a zalijte studenou vodou. Nechte louhovat přes noc, klidně osm až dvanáct hodin. Ráno tekutinu pouze mírně přihřejte na teplotu kolem šedesáti stupňů a přeceďte přes jemné plátýnko nebo kávový filtr.
Filtrace přes hustou látku je důležitá proto, aby se do nápoje nedostaly jemné vnitřní chloupky, které mohou nepříjemně dráždit sliznici v ústech a jícnu.
Pokud chcete mít zásobu na celou zimu, plody usušte. Sušení by mělo probíhat rychle, ideálně v sušičce na potraviny nebo v troubě s pootevřenými dvířky při teplotě nepřesahující čtyřicet stupňů Celsia. Dobře usušený šípek poznáte tak, že je křehký a při silnějším stisku prsty praskne. Uskladněte ho v temnu a v dobře těsnící skleněné nádobě, protože světlo i vzdušná vlhkost účinné látky postupně ničí. Suché šípky můžete kdykoliv pomlít na jemný prášek a přidávat ho po lžičkách do vlažných kaší, jogurtů nebo smoothie.
Šípek zkrátka dokazuje, že ty nejcennější suroviny pro naše zdraví nemusí cestovat přes půl planety v kontejnerech. Roste doslova na každém rohu, nestojí ani korunu a nabízí koncentraci živin, jaké se žádné tropické plody nemohou rovnat. Stačí si vzít rukavice, košík a vyrazit na procházku.
